Kyoto je bývalé hlavní město Japonska, sídlil zde císař a jeho rodina přes 10 století. Je v centrální části Japonska ve stejnojmenné prefektuře. Kyoto prefektura je součástí Kansai regionu Japonska (něco na způsob Moravy / Slezska / Čech).

Kyoto je skvělé město, plné historie a neuvěřitelného počtu svatyní, chrámů a dalších turistických atrakcí. Je tak akorát velké s dobrou sítí místní hromadní dopravy. V Japonsku funguje kromě státní i více soukromých dopravních společností, takže máte opravdu hustou síť a stačí si jen vybrat cestu. Všechny společnosti mají stejný systém na lístky i odbavení, takže orientace je velmi snadná a po chvíli jste jako místní :) Kyoto je obravdu velmi bohaté na historii a turistická místa, noční život anebo jinou zábavu tu ale moc nenajdete.

Díky své lokalitě je Kyoto super základna pro jedno/dvoudenní výlety během víkendů. Cca za hodinu se dostanete do dalších velkých měst jako Osaka, Nara nebo Uji. Po trochu delší cestě (2hod = nejlevnějším vlakem) do Kobe, Koyasan - posvátná hora v Japonsku nebo Nagoya). Opravdu se dá procestovat hodně dalších míst, zároveň je ale toho v samotném Kyotu nejméně na měsíc co vidět...

Sanyo Chemical Industries, LTD. je středně velká firma s obrovským portfoliem produktů (od detergentů, přes plasty, přídavků do motorových olejů, tonerů do tiskáren po kosmetiku). Zaměstnává dohromady asi 1500 zaměstnanců v několika městech (2 výrobní místa a 5 výzkumných, logistických a obchodních center).

Jako člen R&D týmu jsem nejprve první měsíc pracoval v oddělení New Business Strategies, kde mým úkolem byla rešerše Evropských univerzit s cílem najít novou aplikaci anebo novou výrobní metodu nového produktu od Sanyo. Druhý měsíc jsem byl předělen do týmu Lithium-ion baterií, kde jsem se nejprve necelý týden učil co baterie jsou a jak fungují, poté jsem postupně naučil vyrábět elektrody a různé typy baterií, měřit a vyhodnocovat jejich výkonu, kapacitu a délku života apod.

Můj plat byl 120000 yenů/měsíc jako kapesné, což bylo podle mě dost dostačující. Velký bonus bylo proplacení jízdného do a z práce (celkem 54000 yenů, což opravdu není málo).

První den jsem získal všechny peníze na dopravu a většinovou část na celý pobyt (160000yenů), zbytek mi byl proplacen poslední den stáže po odečtení večeří (asi 10minut od mého ubytování byla další kolej, kde byla možnost mít 4 chodovou večeři za 450 yenů - super cena, průměr v restauracích za jeden chod je 600 yenů +-). Posledních 14 dní mi už docházely peníze (hodně suvenýrů), tak jsem poprosil jestli by bylo možné získat část ze zbývající výplaty a ještě ten den jsem dostal 20000 yenů od perosnalistky. Opravdu super podmínky :)

Japonci neumí moc anglicky, anebo se velmi stydí (nechtěji udělat chybu apod) a nemluví. Komunikace často byla spíše rukama nohama, než anglicky a můj projev se velmi zjednodušil (tak na úroveň konce základní školy...). Pokud se bojíte jazyku, pak zbytečně. Daleko užitečnější pro vás bude mít v telefonu slovník nebo google translator, který veškerou dřinu a barieéru odstraní :)

Ubytování jsem měl zajištěné od zaměstnavatele a neplatil jsem vůbec nic. Měl jsem samostatný pokoj ve firemní ubytovně. Pokoj byl asi 3x4 metry velký, měl jsem vlastní koupelnu, záchod i kuchyňku, součástí vybavení byla také televize, klimatizace, vysavač a základní kuchyňské nádobí. Na patře jsme měli 3 pračky a 3 sušičky, které jsme mohli zdarma libovolně používat.
Jediné mínus ubytování byla vzdálenost... Ubytovna byla na jihozápadní okrajové části Kyota a cesta do práce byla cca hodina. Výhodou bylo proplacení jízdného pro nejpohodlnější variantu - postupně jsem si našel levnější cestu, která se lišila pouze 20 minutovou chůzi k jinému dopravci a poté dalších 15 minut chůze do práce. Výsledek byl časově stejný, ale za poloviční peníze :)

Neměl jsem žádné, jen základní informace od studentky co mi byla přidělena. Vše jsem si dohledal sám a na výlety jsem taky jezdil solo....

Potkal jsem pár lidí v hostelech, restauracích apod. Jediný kamarád co mi zůstal a se kterým jsem se ještě dvakrát setkal byl Dennis z Nového Zélandu, se kterým jsem se potkal u snídaně v hostelu v Nagoyi.

Japonská kultura je velmi jiná oproti české/evropské. V letním období je zde hodně festivalů, které jsou z pravidla zakončeny dlouhými (někdy i přes hodinu) ohňostroji anebo se zapalují svíce pro uctění památky zesnulých / předků / apod.

Japonsko je z 99% Buddhismus s kombinací Japonského Šintoismu. Liší se ve tvaru svatyní, počtu bohů, druhem uctívání apod.

Sport jsem řešil posilováním doma a během okolo ubytovny - to byl občas problém, protože i večer bylo hrozné horko (36 ve stínu) a taky byla brzo tma (v Japonsku není letní/zimní čas, stmívá se tedy o hodinu dřív než v ČR a po mém příjezdu kolem půl 7 na kolej už byla téměř tma).

Japonské jídlo je velmi bohaté na ryby a mořské plody, určitě znáte sushi anebo plátky ryb - sashimi. Ochutnal jsem hrozně moc druhů ryb a dalších druhů masa. Japonské hovězí je nejslavnější a hlavně nejdražší na světě (Kobe beef), dále je zde dost čínských a korejských restaurací. Hlavní část jídla je většinou rýže a k tomu několik menších chodů v mističkách kolem a každý si bere na co má chuť. Jí se vždycky hromadně ve větším počtu.

Dost mě přikvapilo množství smaženého jídla, nebyl problém jej mít 2x denně a minimálně v menze (stravovací místo v práci) bylo každý den na výběr alespoň jednou. Další šok byla cena ovoce a zeleniny, např. 2 jablka stály stejně jako sushi set s 10 kousky (100kč).

Na ubytovně jsem neměl připojení k internetu, naštěstí Hiroki (Japonec bydlící naproti) mi dal heslo ke své wifi, která ovšem ne vždy fungovala. V Japonsku bylo dost těžké a drahé sehnat si předplacenou simkartu a založit si paušální číslo bylo kvůli jazykové barieře ještě složitější. Internet jsem našel po asi dvou týdenním hledání zdarma wifi sítě v okolí ubytovny. Většinou to byla forma 4x 15 min / den anebo jsem našel ještě lepší, kde bylo 5x 60 min / den.

Určitě si dopředu stáhněte wifi aplikace, které urychlí a usnadní přihlášení na free wifi (někdy to bez nich ani nejde). Super stránka na informace je japan-guide.com

Zeptejte se na počet dnů volna (V Japonsku je 2. týden v srpnu pro většinu firem národní dovolená pro uctění předků a rodinných oslav) - kdybych to věděl dříve, koupil bych si jízdenku JR Pass, kterou lze koupit pouze v zahraničí a dá se na ni velmi levně a neomezeně cestovat...

Připravte se na jazykovou bariéru, slovníky / překladače jsou povinnost.

Slovník / překladač
Průvodce - hodí se to, člověk pak památky a zážitky víc ocení
Opalovací krém - léto v Japonsku je velmi velmi teplé + obrovské dusno, takže se cítíte jako v pralese
Promyslet si výlety (pokud chcete na Mt.Fuji, vyplatí si dovézt vlastní pohorky a outdoorové oblečení)
Redukci na zásuvky (stejná jako v USA)

Profesně to bohužel moc zaměřené na můj obor studia nebylo, ale na druhou stranu jsem si dokázal, že se dokážu naučit vše a velmi rychle.
Obrovská zkušenost byla samostatnost a samota, poznání nové kultury a náboženství, nezapomenutelné výlety a zážitky, ochutnání vynikajících a jedinečných jídel + pití...
Zdokonalení angličtiny + komunikace rukama-nohama, po tomhle už člověk fakt zvládne vše
Prezentace v angličtině, uzpůsobení jazykové úrovně slabším a tolerance k jejich nedostatečné slovní zásobě...

Pouze emaily, bylo jich pouze pár.