Zkušenosti z praxí

⬅ zpět na info
Uveřejněné zprávy z praxí neprošly ani jazykovou ani textovou úpravou. Proto, prosím, omluvte chybějící „hacky a carky“, stylistické a gramatické nedokonalosti textů.

Bc. Jan Gubiš, VŠCHT Praha, ročník 5.

Fakulta FCHI
Specializace studia Chemické inženýrství, bioinženýrství a maematické modelování procesů
Obor praxe Fyzikální vědy
Specializace praxeChemické inženýrství
Doba praxe (od - do) 10/07/2012 - 9/09/2012
Délka praxe (týdnů) 9
Doprava (druh, cena) letadlo, 12 400 CZK
Pojištění ZP MVČR, 2300 CZK
Nutnost víza /
prac. povolení
ano
Cena víza 60 - 90 EUR
Město praxe Zobrazit místo na mapě  Írán, Teherán
Číslo praxe IR-2012-1062

Informace o zemi

Lokalizace místa

Střední východ

Město

13ti milionová metropole orientálního střihu na úpatí pohoří Alborz, asi 150 km jižně od Kaspického moře

Okolí (možnosti výletů ...)

hory, moře, pouště, starobylá města poblíž

Firma

Firma

University of Tehran, laboratoř fluidace a simulace fluidace

Náplň práce

Výzkum v oblasti fludizovaného lože - experimenty, vyhodnocování dat, psaní článku na konferenci

Finanční ohodnocení (příjem, byl dostačující na místní poměry?)

25 USD/týden (stejné jako před 2 lety). Příjem díky inflaci nedostačuje ani na místní poměry, leda že by se člověk živil chlebem a vodou a dřepěl doma. Ale pro výdělek tam člověk fakt nejede…

Požadované jazykové znalosti

angličtina na úrovni B1 bohatě stačí, alespoň základní fráze v perštině značnou výhodou

Ubytování (cena, kým bylo zajištěno)

zajištěno univerzitou, zdarma, v centru města, vyhrazeno pouze pro zahraniční studenty (což znamená téměř neomezenou volnost v porovnání např. s bydlením na tamní koleji)

Společenský život

Setkání se členy IAESTE (vyzvednutí na letišti, připravený program ...)

členové IAESTE maximálně nápomocní, věnovali nám spoustu svého času; určitě více, než by odpovídalo jejich "popisu práce". Program sestával z návštěv zajímavostí zejména v Teheránu, výletů do jiných měst a vymetání čajoven (neoficiálně)

Setkání s jinými zahraničními studenty

ano, na bytě. Celkem často jsme se scházeli a společně večeřeli nebo brouzdali po městě, v parku...

Sport a kultura

sporty typu badminton, volejbal, fotbal, frisbee atd hrány po večerech v parcích (přes den je přeci jen dost teplo). Možnost turistických a horolezeckých výletů s fakultním horolezeckou skupinou (velmi doporučuji). Kultura - muzea, paláce, mešity, živá "hudba" v tradičních restauracích, tanec na bytě, divadlo, cenzurované kino (doporučuji)

Možnosti stravování, speciality místní kuchyně

základ íránské kuchyně tvoří placatý chleba různých druhů a rýže. K tomu kabab (neplést s dönerem!), což je v podstatě masový špíz z kuřecího/skopového. Hodně se jí i dušené skopové na různé způsoby (taková skopová ovarová hlava k snídani byl fakt silný zážitek), v pouštních oblastech i velbloudí maso. A ke všemu se dává jogurt. Překvapilo mě, že kuchyně nebyla vůbec pálivá. Speciality: dizi, fesenjun, juje kabab, khoresht, hali-e bademjan, doogh, mrkvičkový džus (vygooglete si sami). Pokud by se u vás projevily abstinenční příznaky kvůli nedostatku vepřového, stačí zajít do arménské restaurace.

Další informace

Možnost komunikace s ČR

ponejvíce skype, maily, Facebook. Poštu nedoporučuji, posílal jsem pohledy a nedošel ani jeden (pošta je tam na horší úrovni jak u nás za císaře pána). Mobil také funguje, ale něco už to stojí

Doporučení pro další studenty, kteří pojedou na toto místo

nechte si dost místa v kufru, aby se vám tam vešly suvenýry. Nemá cenu vozit fůry oblečení, lepší případně dokoupit na místě. Pro sportovce-horolezce doporučuji přibalit spacák, pohory a nějaké teplejší oblečení a vyrazit na Mt. Damavand (5671 m.n.m.).

Co nezapomenout s sebou

peníze - celkem jsem utratil necelých 600 Euro (včetně 2 koberců)
nějaké suvenýry z Česka - pohledy, krtečka, Májku, mariášky…
co zapomenout: drogy, zbraně, lahev slivovice, voodoo figurku Velkého Proroka a jakýkoli "protiislámský" materiál

Přínos praxe

Podíval jsem se do země, kam by normálně bylo obtížné se vůbec dostat. Na rovinu říkám, že víc než ta práce mě zajímaly výlety a poznávání místní kultury. Samozřejmě jsem se dost naučil o problematice fluidace, zdokonalil jsem se v práci s Matlabem a v psaní článků.

Spolupráce s IAESTE v dané zemi

excelentní

Zhodnocení zkušenosti s IAESTE

brilantní

Web studenta

honzagubis.blog.com

Web firmy

www.ut.ac.ir/en

Další užitečné odkazy

nečitelné, protože v perštině

Další autorův komentář

Vezmu to jako soubor rad a tipů.

První se týká toho nejdůležitějšího, víza. Je potřeba urgovat IAESTE Írán hned, jak dostanete informaci o přijetí. Podmínky, jak dostat vízum se nejspíš rok od roku mění, v zásadě však musíte dostat unikátní kód od Íránského ministerstva zahraniční a doufat, že oni včas pošlou na ambasádu v Praze druhou část zvacího formuláře. U mě to fungovalo tak, že jsem kód obdržel poslední den v červnu, letenku jsem měl na 10.července a denně jsem volal na ambasádu, jestli jim tedy došla ta druhá část. Nedošla, tak jsem prostě 9. července naběhl na ambasádu a tam mi vízum nějak vystavili (naštěstí i přes ten chybějící dokument). Takže fakt urgujte od prvního dne, jinak se z toho pak zblázníte.

Zadruhé, Írán. Máte-li nějaké předsudky, nechte je doma nebo to alespoň hrajte. To vám zajistí nejvřelejší přijetí, jaké jste kdy zažili a o jakém si ve studené Evropě a zapšklém Česku můžete nechat jen zdát. Kromě toho, že je tam fakt vedro (ale snesitelné díky nizoučké vlhkosti vzduchu), tak se po příjezdu mediální obraz Íránu, jaký znáte, zhroutí před očima. Jasně, politicky vzato tam převládá atmosféra jako u nás před nějakými 40 lety - na veřejnosti si musíte dávat pozor na jazyk, chování, fízly a kleriky - ale v domovech je povoleno víceméně vše. Zvláště mladá generace a její touhy se prakticky v ničem neliší, snad jen, že ve velké míře chtějí odcestovat. Teroristy v této zemi nenajdete, jen nějaké drogové gangy u hranic s Afghánistánem. Policie je vidět, alespoň ta dopravní.

Zatřetí, Teherán. Už když přiletíte, praští vás přes nos smrad spáleného benzínu. Zvyknete si, ale odér ucítíte pokaždé, když se budete vracet z výletu. K dopravě říkám, že to, co známe z Prahy, není žádný provoz. Při přecházení doporučuji používat Íránce jako živý štít. Ale dá se přizpůsobit.

Začtvrté práce. Záleží na tom, kde a co děláte. Ve firmě je režim přeci jen striktnější a vyžadují pevnou pracovní dobu. Prodloužený víkend ale lze bez problémů domluvit. Pracovní kolektiv si vás jako cizince neuvěřitelně váží a pořád člověka někam zvou. Plat je mizerný, ale kdo by sem jel vydělávat; na to se jezdí do Švédska.

Zapáté, výlety. Já měl to štěstí, že jsem absolvoval čtyři víkendy s horolezeckou skupinou a neomezil jsem se jen na akce pořádané IAESTE, což občas byla jen nějaká večeře a procházka. Míst, které se vyplatí navštívit, je rozhodně více, než lze zvládnout za dva měsíce. Je dobré, když se jede s nějakým Íráncem, ale když se člově úplně nebojí a už zná pár slovíček, není problém jet bez průvodce (stačí Lonely Planet).

Zašesté, IAESTE Írán. To je (nebo spíš byla) fakt cool parta. Kromě toho, že pro nám na požádání pomohli s prvním posledním, tak k nám občas chodili zahrát karty, na dýmku, přinesli lahev vizoura, pozvali na večeři…
Zasedmé, co s sebou. Pro kluky - stačí dlouhé kalhoty a nějaká trička/pola/košile. Pro holky - jeden šátek, jeden kabátek na začátek, další je lepší koupit na místě. Všichni mladí nosí džíny+triko/ džíny+kabátek+šátek.

Voda a jídlo. Vodu jsem pil úplně všude normálně z kohoutku či z pítek, není třeba vyloženě pít balenou. Ani jednou mě nic pořádně neprohnalo. Jídlo chutné, doporučuji nezůstat o obligátního juje kababu, ale vyzkoušet, co se dá (minimálně je to sranda, když nevíte, co vám přinesou). Íránci milují kyselé věci, po prvotním šoku to pomalu začne chutnat i vám.

Ramadán a náboženství. Ještě několik let bude Ramadán během doby praxe, takže buďte připraveni na to, že si budete muset dělat svačinky, pokud tedy nechcete hladovět s nimi. Na univerzitě drtivá většina lidí půst ignoruje, minimálně pijí čaj a cpou se tyčinkami někde v ústraní. Náboženství čpí na každém rohu, přeci jen jde o teokracii. V pátek vždy velké modlící manévry. Mladí na to kašlou, nejraději by šli na pivo a tančit.

Noční kluby, diskotéky. Zapomeňte! Tady se chodí po večerech s dekou, jídlem, míčem a vodnicí do parku na pikniky. Íránci jsou nepsanými mistry světa v piknicích.

Aktivita. Kdo se ptá, ten se dozví - to platí na stopro. Zajímejte se a bude vám umožněno poznat mnohem víc, než kdybyste jen tupě mlčeli ;-)

Pro detailní info a foto czechujte honzagubis.blog.com

Fotogalerie


__N_ZPET__ Zpět na seznam zpráv

Partneři IAESTE Czech Republic

Generální partner
ČEZ a.s.
Partneři Plus
ABB
CGI
Digiteq
Eon
Procter Gamble
Robert Bosch
ŠKODA Auto
ŠKODA Transport
VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA k.s.
Partneři Standard
ČEPS, a.s.
Accenture
AKKA
Konplan s.r.o.
Plzeňský Prazdroj, a. s.
Porsche Engineering
PP53
© 2017 IAESTE Czech Republic
YouTube  Facebook