Město je asi hodinu jízdy autem severně od Hanoie (80 km). Pro cestování se vždy jelo přes Hanoi. Ať už přímým busem, nebo s přestupem.

Město je poměrně malé. Dá se procestovat na kole nebo motorce. Je zde základní vybavení. Nově otevřeli třípatrový obchoďák i s kinem. V malých obchůdcích je možné najít všechno. Restaurace i pouliční stánky jsou na každém rohu. U vlakové stanice (která je nejspíš nefunkční) a u sídla školy jsou větší trhy se zeleninou, ovocem a masem. Těstoviny a rýži buď v obchodech podobných večerce nebo ve Vilcolm Plaze. U nemocnice je super kavárna Coffee No.1. BBQ (normální maso) se chodí do obchoďáku.

Se stážisty jsme chodili buď do kina nebo na bazén do jednoho z místních hotelů. Určitě je zážitek jít s místňáky nakupovat nebo jíst. Dostanete levnější cenu. Z místního busáku jezdí autobusy do Ninh Binh a noční spoj do Sa Pa. Do Hanoie jsem si brala soukromou limuzínu (Newstar Limousine cca 100k VND za cestu, domlouvali Vietnamci). Jinak jízdenky přes vexere.com nebo baolau.com.

Jedná se o něco jako fakultu jazyků na místní technické uni. Sídlo je asi 8 km dál. School of Foreign Languagues učí hodně ANJ a korejštinu. Je zde Američan se svou ženou, který je válečný veterán. Vedení školy mluví docela dobře anglicky na vietnamské poměry. Ale taky museli občas opakovat. Víza budete vyřizovat přímo se zaměstnavatelem. Upozorněte, že chcete je vyzvednout na letišti (většinou Hanoi) a ne na ambasádě v ČR (moc drahé). Pošlou vám Invitation letter. Ten společně s pasem a fotkou dáte na imigračním na letišti. Pokud to nebudete řešit dostatečně včas - tak 1-2 měsíce předem, můžete zkusit přijet na turistická (dá se zažádat online, tzv. e-visa).

První den po příjezdu jsem šla se podívat za děkanem, vyzvedla jsem si učebnice a nastal mi týden prázdnin. Učit se začalo myslím v polovině srpna. Byla jsem využita na poslech a výslovnost. Učila jsem opravdu základy A1/A2 a A2/B1 vždycky s vietnamskou kolegyní. První týden jsem navštěvovala různé hodiny, abych okoukala místní zvyky. Ano, představte si obecnou školu, kde žáci sedí v lavicích a poslouchají. Moc aktivní nejsou, to jsou spíš vyjímky. Je potřeba vyvolávat a nebát se. Po prvních hodinách se domluvíte, jak budete vyučovat. A co-teacher jsme si určily cvičení, která povedu a ty jsem si na koleji připravila. První hodinu tak nějak odučíte, zjistíte co funguje a co ne. Následující učíte to samé, takže máte prostor na vylepšení. Je potřeba mluvit pomalu a srozumitelně. Vás jako cizince budou poslouchat. Jste pro ně zajímaví. Druhá vyučující je vám k dispozici a když je potřeba, překládá. Nebyla jsem na celý semestr, takže jsem nebyla zodpovědná za kurz. Kdybych byla déle, získám celou "třídu". Na rozvrhu se dá domluvit, nebát se kvůli tomu ozvat.

5000K VND. Na jídlo dobrý, ubytko je zdarma. Ale na cestování nedostatečné.

Oprášit základy ze základky a střední a jste v pohodě.

Ubytko je zadarmo na místní koleji. Poskytla mi ho univerzita. Měla jsem vlastní pokoj s postelí. Vietnamci spí na tvrdé matraci (představte si polystyrén, se kterým se zatepluje) nebo na bambusové rohoži. Tento problém jsem vyřešila, že jsem si pod sebe poskládala povlečení na peřinu a spala jsem v hedvábné vložce do spacáku, co jsem s sebou měla. Na pokoji jsem měla i pračku, moskytiéru, vařič a klimatizaci. Na místní poměry nadstandardně vybavený pokoj. Měla jsem kamaráda Frantu (šváb) a spoustu mravenců faraonů, se kterými jsem bojovala.

Vyzvedli mě studenti jazykovky - English Clubu. S IAESTE jsem přišla do styku minimálně. Organizovali výlety a welcome/farewell posezení.

Jelikož jsem bydlela asi 8 km od kolejí technické uni, tak to bylo obtížné. Musela jsem někam dojet na motorce nebo se vidět nebylo možné. Buď chodili na soukromé školy učit po večerech (já jsem měla přípravu na výuku) nebo měli volno přes den a já jsem učila. Víkendy jsme si organizovali sami. Měli jsme společný chat na FB, kde se vše domlouvalo.

Bazén v místním hotelu, kino v nákupáku, kavárny, restaurace. Moc toho tam není. Na víkend se vyplatí buď vyjet do Hanoje nebo na výlet.

Vietnamská kuchyně je rozmanitá. Dá se z ní vařit i po česku. Chutnala mi kokosová polívka s želatinou a ledem, pak Bún Cha, Phó ga a Báhn Mi.

Internet byl ok i na videohovory na koleji. Simky jsou bez datového limitu nebo jsou na nich sociální sítě zadarmo.

Najděte si studenta, se kterým budete v kontaktu a trávit i volný čas. Vezměte si s sebou merino trička a sandále (já mám Keeny). Určitě se podívejte na můj blog, mám tam pár rad a tipů. Postupně je budu připisovat.

opalovací krém

poznání nové kultury a nové kontakty, cestování

řešila jsem záležitosti přímo s univerzitou