Lodž se nachází ve středu Polska, asi 120 km od Varšavy.

Bývalá textilní velmoc, která má svůj rozmach za sebou a teď se snaží vypořádat s množstvím továren. V některých případech se opravily - viz Manufaktura, nové obchodní a zábavní centrum vzniklé renovací ohromné textilní továrny. Na první pohled průmyslové město se širokými ulicemi a mnoha polorozpadlými domy. Centrum prakticky tvoří jediná, i když velmi dlouhá třída s obchody a restauracemi. Za zmínku ale stojí i parky, plno kostelů a např. textilní muzeum v Bílé fabrice.

Krajina kolem Lodže je "placka", nic moc zajímavého kolem k vidění není. Ale díky IAESTE se skoro každý víkend pořádali výlety po Polsku - Gdaňsk, Varšava, Krakov... Díky společnosti Polskibus a skupinovým vlakovým jízdenkám se dá docela levně cestovat.

Budem-Projekt je architektonický ateliér i projekční kancelář. Sídlo je v Zgierz, což je městečko vedle Lodže (cesta trvala skoro hodinu). Lidé přátelští, ale angličtinu moc neovládali, takže se svým šéfem jsem krome pozdravu skoro nepromluvila. Pracovní doba byla od 7/8 do 15/16, pro stážisty (já a architekt ze Srbska) cca od 7.30 do 14.30.

Byla jsem přidělena na výpomoc projektantce, takže jsem upravovala a dodělávala výkresy, pomáhala s měřením na stavbě, počítala výztuž do betonu. Většinou bylo co dělat, ale zažila jsem tam i pár dní, kdy práce moc nebylo. Když to ale srovnám s ostatníma praktikantama, tak tato pozice patřila k těm vytíženějším.

Za šest týdnů jsem obržela cca 1000 zlotých, částka za ubytování nám byla automaticky odpočítána. Polsko je obecně levnější, nebo alespoň stejně drahé jako ČR, daný příjem je dostačující, i když je třeba mít na první měsíc vlastní finanční prostředky a pokud se o víkendu cestuje, je nutné počítat s většími výdaji.

Požadovaný jazyk byl angličtina, ale občas jsem při komunikaci s místními využila i podobnost češtiny a polštiny.

300 zlotých za měsíc za dvojlůžkový pokoj na koleji. Tři pokoje měli společné sociální zařízení, kuchyňka a prádelna byla na patře. Aspoň na bloku 7, blok 8 byl modernější, 6 naopak horší. Ubytování bylo zajištěno místní organizací IAESTE. Trainees většinou bydleli spolu, popř. byly utvořeny dvojice trainee-student na Erasmu.

Přijela jsem o víkendu na začátku července, stejně jako většina účastníku programu IAESTE, proto nebylo možné, aby nás všechny čekali na nádraží. Předem jsme ale dostali podrobné informace jak se dostat na ubytování. Nejlepší variantou bylo jet taxi. Jinak ale musím polskou IAESTE pochválit, starali se o nás, neustále vymýšleli nějaký společný program, první den dovedli do práce, chodili s námi zařizovat dokumenty, cestovali... Skoro každý víkend byli organizované akce pro trainees v polských městech, kdy se za určitý poplatek postarali o ubytování, jídlo, různé soutěže, večerní party... Navíc to byla skvělá příležitost poznat trainees i z jiných polských měst.

S dalšími zahraničními studenty jsme bydleli na kolejích, bloky jsou blízko u sebe, takže jsme se scházeli často. Do Lodže se v létě sjelo asi 60 studentů, navíc tam byli někteří ještě na Erasmu. Společné akce byli různé - vaření a ochutnávání národních kuchyní, kluby, restaurace, karaoke, koncerty, sport, cestování,...

V Lodži je poměrně hodně parků, jeden byl kousek od kolejí, takže běhání praktikovalo hodně lidí. Za bloky se nacházeli hřiště, kde se dal hrát basketball a fotbal. Ve městě byl i aquapark, ale ten se mi nepodařilo navštívit.
V Manufaktuře je multikino, ale v letních měsících se v Lodži uskotečnilo několik kulturních festivalů. Bylo možné zajít zadarmo na koncert, v parku promítali filmy...

V Polsku se určitě musí ochutnat pirožky, existují i restaurace specializované jen na ně. Jinak je poslká kuchyně docela podobná té naší. V restauracích se na porcích nešetří, příjemné jsou i různé předkrmy, přípitky a žvýkačky jako poděkování. Do piva se občas přidává ovocná šťáva, ochutanala jsem i horké pivo na způsob svařáku.
Poblíž kolejí bylo možné jít do menzy, bageterie, pizzerie, ale největší koncentrace hospod a restaurací byla na hlavní třídě.

Internet byl za mírný poplatek dostupný na koleji, nebyl problém ani s poštou.

Pořídit si místní SIM kartu. Např. s Play bylo volání a psaní do stejné sítě poměrně výhodné. Co nejdříve po příjezdu zajít do infocentra u Manufaktury a požádat je o mapu tramvají a nočních busů. Ty začínají jezdit kolem desáté večer, čím dřív se v nich zorientujete, tím líp. Pokud budete do práce dojíždět, vyplatí se koupit si měsíční studentskou lítačku, cena se liší podle počtu linek na které platí. Jízdu načerno nedoporučuji, revizoři jsou dost nesmlouvaví. Určitě doporučuji zúčastnit se alespoň některých víkendových akcí.

Notebook, starý telefon na polskou SIM a teplejší oblečení, letošní léto bylo poměrně chladné.

Přínos vidím hlavně v seznámení se s mnoha zahraničními studenty, tzn. poznávání nových kultur (např. moje spolubydlící byla z Jordánska), procvičení si angličtiny, pěkně prožité léto. Z profesního hlediska jsem si vyzkoušela práci v projekční kanceláři a zjistila, že betony numusí být taková otrava jak jsem si při jejich studiu myslela :)

Samé klady, starali se o nás, jak mohli...