Medellín je druhé největší město Kolumbie a hlavní město regionu Antioquia. Leží v nadmořské výšce 1600 m n.m. a teplota se celý rok drží okolo velice příjemných 24 stupňů. Srpen, září a říjen je obyčejně období vydatných tropických dešťů, které se však hned přeženou.

Medellin prodělává v posledních letech dramatickou proměnu a znovu si ve světě vydobývá přezdívku Capitalist Paradise, jak ho v druhé polovině XX století už jednou nazval časpois Life. Razantním snížením počtu vražd se dnes snaží vláda změnit tvář bývalého nechvalně proslulého narco-města, přilákat investice a turismus. Co stojí za tak rychlou a úspěšnou proměnou, se nikde nepíše a lze to jen tušit. I nadále však údolí řeky Aburrá trpí mnohými problémy, slumy šplhají po svazích výš a výš a město je i nadále rozdělné do zón, kam někdo může a někdo ne. Kroky radnice jsou ale vidět, a dává si na tom záležet. Napočítal jsem celkem 34 probíhajících nebo právě skončených projektů veřejné infrastruktury, mezi nimi nové knihovny, školy, parky, tramvaj, lanovka. Neuvěřitelné. Je to dynamické velkoměsto s velice bohatým kulturním, sportovním i společenským životem, navíc posazené v krásné přírodě údolí řeky Aburrá.

Celý region Antioquia je krásný a neuvěřitelně zelený, plný přírodních krás, jako průzračné řeky, vodopády, divoké lesy, cca 5 hodin jižně od Medellínu dokonce sopky dosahující výšky přes 5000 m n.m.

Universidad de Medellín. Známá soukromá univerzita, cca 10000 studentů, perfektní kampus.

Měl jsem štěstí a mohl jsem se zapojit do právě rozjíždějícíhose projektu o rozpínání měst, využívání příměstské půdy a to vše na příkladu právě města Medellínu. Jednalo se o projekt na katedře životního prostředí spolu s katedrou architektury na Univerzitě Sanbuenaventura. Mým úkolem byl teoretický a konceptuální rámec projektu, shromáždit potřebné bibliografické zdroje, obecně popsat problematiku a jako výstup napsat odborný článek na dané téma.

600000 pesos měsíčně pokryly ubytování a stravu. Výlety do okolí, cestování, osobní nákupy atd. jsem musel krýt z vlastních peněz.

Nebyly vyloženě požadovány, ale bez dobré španělštiny si mou konkrétní praxi představit nedovedu. Vřele doporučuji alespoň základní znalost.

Ubytování spolu s dalšími studenty univerzity v rodinném domě s pronajímatelnými pokoji. Osobně jsem sdílel pokoj s dalším praktikantem IAESTE z Polska, cena 450000 pesos za měsíc včetně jídla, praní a internetu. Velice přátelské prostředí, blízko školy - 10 minut pěšky, s výtečnou tradiční kuchyní.

Na letišti mě vyzvedl zaměstnanec univerzity. Vzhledem k tomu, že ve městě Medellín není přímo pobočka IAESTE, tak jsem si program vždy zařídil sám, ale vzhledem k otevřené a přátelské povaze Kolumbijců to nebyl vůbec problém.

V Medellínu jsem bydlel s Tomaszem z Polska, s ostatními praktikanty jsem se setkal pouze při jejich návštěve Medellínu během jednoho víkendu.

Velice bohaté.Univerzita nabízí veškeré sportovní aktivity, plavání, míčové hry, tancování, pěší výlety do okolních hor. Kromě toho je město plné divadel, často se konají nejrůznější koncerty a volně přístupné konference a veletrhy (knižní, květinový, atd…)

Snídal jsem doma, obědval na univerzitě a večeřel opět doma. Kuchyně je vydatná a "poctivá", maso, rýže a oblíbený banán, smažený nebo pečený. U moře jsou typické samozřejmě ryby a mořské plody. Celkově se kuchyně dost mění podle regionu, ale vždy je moc dobrá a často i pro nás netypická, samozřejmostí je neuvěřitelné množství různého ovoce.K pití čerstvý džus /guayaba, pomeranč, guanabana, borůvka, …/, voda teče pitná z kohoutku a pivo je dobré. Tradiční je také výborný třtinový rum a pálenka z anýzu.

Ineternet, popř. levné mezinárodní volání. Pošta trvá cca 3-4 týdny v obou směrech.

Být připraven na Jižní Ameriku se vším všudy a umět základní kroky salsy. Cestovat po Kolumbii není levné, doporučují tedy dost peněz. V horách panují nelidské podmínky, zima a sníh, naopak džungle je mokrá, horká a se spoustou zvířat. Vízum typu "Courtesy"je třeba sjednat ve Vídni. Pozor, má platnost pouze 3 měsíce ode dne vydání, tak dobře propočítat cestu, na což mě na konzulátu neupozornili. Po uplynutí platnosti je třea zažádat o zcela nové vízum nebo opustit zemi a vrátit se. Některé bankomaty neakceptují Mastercard a v některých obchodech také nešlo platit.

Očkování, peníze, náhradní platební kartu, jinak se vše dá koupit nebo sehnat. Je to vyspělá země.

Osobně jsem získal více sebevědomí při jednání s kolegy a zlepšil si komunikační schopnosti nejen v profesionální rovině. Jako stážista jsem měl poměrně velkou volnost, práce nebyla rutinní a bylo rozhodně zajímavé a poučné pracovat na tomto projektu.

Bohužel jsem s organizací IAESTE v Ibagué nebyl příliš v kontaktu až na jeden společný výlet.