Stáž se konala v malém studentském městečku Manipal, které se nachází na jihozápadním pobřeží Indie. Manipal leží asi 650 km od hlavního města státu Karnataka - Bangalore, kde se nachází i mezinárodní letiště. Z Bangalore se do Manipalu dá celkem lehce a pohodlně dostat lůžkovým nebo pololůžkovým autobusem. Autobus si je třeba předem rezervovat v jakékoliv cestovní kanceláři (cena se pohybuje okolo 450 Rs, 10 - 12 hodin cesty). Druhým způsobem jak se do Manipalu dopravit je letět do města Mangalore (letenky si můžete koupit na www.makemytrip.com) a pak si vzít taxi (okolo 1000 Rs, hodina cesty) nebo jet autobusem, přímý autobus jede 1-2 denně, jinak je třeba minimálně jednou přestupovat (cena okolo 100 Rs, 2 - 2,5 hodiny). Určitě se připravte, že cestovaní po Indii není až tak jednoduché, ještě k tomu je Indie velmi hlučná - ať už místní obyvatelé, tak i doprava (pískání píšťalek a troubení dopravních prostředků).
Dále pokud poletíte do Bangalore, není kam spěchat, ubytujte se v nějakém z místních hotelů a trošičku se aklimatizujte a pak teprve pokračujte do Manipalu. Pokud Indie bude Vaší první cestou do Asie, připravte se kromě velmi vlhkého vzduchu (asi tak jako v sauně nebo jak já říkám v prádelně) i na kulturní šok.

Manipal je často popisován jako Harvard Indie. Manipal je menší univerzitní městečko ležící ve státě Karnataka v Indii. Je umístěn na jihozápadním pobřeží Indiie, asi 8km od Arabského moře. Manipal se nachází několik kilometrů od chrámového městečka Udupi a asi 60km severně od Mangalore. V Manipalu studuje více než 70.000 studentů VŠ. Městečko Manipal se skládá ze dvou vysokých škol, přidružených institucí a mnoha základních a středních škol. Viz www.manipal.edu nebo www.manipal.info .

V okolí Manipalu se mnoho nádherných míst, která stojí za to navštívit. Ať už je to vyhlídka na řeku s parčíkem zvaná End Point (velmi oblíbené místo u místích obyvatel a studentů), ne moc vzdálené písčité pláže (Kaup beach nebo Malpe beach, kam se docela lehce dostanete místními autobusy) nebo chrámy v nedalekém městečku Udupi. Pokud chcete navštívit i vzdálenější místa, na těchto stránkách naleznete pár tipů, kam se podívat (www.manipal.info), ale musíte počítat s delším časem na cestu (cestování v Indii není zas tak jednoduché, jak se může zdát, ale samozřejmě zaleží na situaci – může se vám ale také stát, že 60km pojedete 4 hodiny a někdy je to samozřejmě bez problémů). Další informace kam jet, kde se ubytovat a kde se stravovat, naleznete v cestovních průvodcích (např. Lonely Planet nebo Rough Guide, které jsou v ČR lehce dostupné). Indie je plná kontrastů a rozmanitostí. Indická příroda a památky jsou moc krásné, proto by byla velká škoda Indii lépe nepoznat.

Manipal Institute of Technology. Tento institut má v Manipalu má 50letou historii a patří mezi nejlepší v Indii. Pod tento institut spadá i mé pracoviště Manipal Institute of Management. Tento Institut nabízí specializované programy v marketingu, lidských zdrojích, financích a správě nemocnic a řízení zdravotní péče. Více na www.manipal.edu/mim

Po dohodě s vedoucím projektu (který byl mimochodem vedoucím tohoto institutu), byl mou náplní práce projekt v oblasti Environmentálního managementu university. Součástí toho projektu bylo využití solární energie v kampusu university, nakládání s odpadními vodami a odpadky, využití dešťové vody atd. a zpracování Analýzy nákladů a zisků. Práce byla převážně v "terénu", můj vlastní výzkum, určitě to nebyla práce v kanceláři. Druhá studentka, co tu se mnou byla, zpracovávala projekt na téma Veřejná doprava v Udupi district. To jen, abyste měli představu, co vás může čekat, protože já jsem vůbec nic netušila. Pracuje 6 dní v týdnu.

Příjem za měsíc stáže byl 5 000 Rs, což je něco přes 2 000 Kč. Tento příjem Vám vystačí na pokrytí nákladů na jídlo, samozřejmě pokud se nebudete stravovat výhradně v restauracích. V Manipalu je možné se stravovat i v menzách, které podávají 5 jídel denně za symbolické ceny. Nebo se také vyplatí navštívit jeden z místních ovocných trhů – ovoce je povětšinou čerstvé a je ho veliký výběr, určitě se vyplatí, zeptat se místních studentů, kolik se u vašeho oblíbeného ovoce platí za kg, protože bílá tvář většinou platí více než místní. Pokud budete ale dále chtít i cestovat, tento příjem Vám určitě nevystačí, takže je určitě nutné mít nějaké vlastní úspory (samozřejmě v závislosti, jak dlouho chcete cestovat).

Výuka na této universitě probíhá výhradně v angličtině, proto je angličtina určitě nutná. Každopádně je třeba se připravit na indický přízvuk, který je na jihu velmi silný, na severu nepatrný. Chvilku trvá, než si člověk zvykne.

Ubytování je zabezpečeno v prostorách university a platí ho zaměstnavatel. Dívky jsou prvotně ubytovávány na hostelu. Pokoje jsou čisté a jednoduše vybavené. Každý pokoj má svou vlastní koupelnu se záchodem, připojení na internet a větrák, lepší pokoje mají klimatizaci. Na hostelech platí večerka pro slečny z Indie je to v 10hodin a pro stážistky ve 12hodin (ale to už většinou dveře bývají zamčené a zaměstnankyně již dávno spí), také nejsou povolené žádné pánské návštěvy. Na hostelech jsou i automatické pračky a sušičky, jinak je v Manipalu i veřejná prádelna. Chlapci, případně i slečny po domluvě, mohou být ubytovány i ve 3pokojových bytech. Pokud chcete přežít nápor komárů, doporučuji si s sebou vzít moskytiéru.

Vlastně do poslední chvíle jsem nevěděla, jak se do Manipalu dostanu a jestli mě bude někdo čekat. Nakonec mi přišly e-maily s možnostmi, jak se do Manipalu dostat. Měla jsem si vybrat způsob, napsat zpět, aby mě někdo čekal. Vybrala jsem si noční autobus, který přijíždí okolo půl 7 ráno. Vzala jsem si autorikšu a přijela před Inovační centrum, kde už mě čekal člen IAESTE. Organizace ze strany IAESTE MIT byla celkem v pořádku. Členové IAESTE MIT byli velmi vstřícní a hezky se o nás starali. Také organizují během pobytu i různé výlety, jak jednodenní, tak vícedenní.

Do Manipalu jsem dorazila, když tam byly pouze dvě zahraniční studentky - ze Skotska a Rakouska. Postupem času se naše řady značně rozšířily o studenty z různých koutů světa - UK, Irsko, USA, Tanzánie, Německo, Kypr, Turecko, Jordánsko, Omán, Francie atd. Je to výjimečná příležitost poznat kulturu různých států světa a získat přátelé, třeba i na celý život.

Co se týče sportu a kulturního vyžití, záleží na každém, co si vybere – je zde mnoho různých možností.
Pokud chcete poznávat místní život a kulturu, určitě doporučuji vyrazit do městečka Udupi, kde se nachází několik chrámů různých náboženství a pokud budete mít štěstí a přijedete ve správném období, tak můžete být svědky různých náboženských obřadů. Také zde budete mít možnost pozorovat indický způsob života.
Z klasických možností využití volného času je v Manipalu k dispozici bazén, posilovna, stolní tenis, venkovní hřiště na basketbal, bedminton nebo fotbal atd... V Manipalu je i kino, ale nevím, jak vypadá, jelikož v době mé návštěvy bylo v rekonstrukci. Vyrazit můžete i některého z místních barů či restaurací, které ale většinou zavírají před půlnoucí, ale najdou se zde i nějaké výjimky.

Co si představíte, když se řekne indická kuchyně? Mě se vybaví zeleninová omáčka různých barev a různých stupňů pálivosti a rýže nebo moučná placka. Pokud vám někdo z místních řekne, že to jídlo nepálí, můžete si být jistí, že pálí, jak ďas. V Manipalu se nemusíte bát, že by jste speciality indické kuchyně museli jíst pořád. Možnosti stravování jsou zde dosti široké.

Během prvních dnů vašeho pobytu si budete muset koupit místní simkartu – volání a sms jsou výrazně levnější než telefon s roamingem, proto si zkontrolujte, zda máte odblokovaný telefon. Dále lze využít i komunikaci e-maily, skype atd. V kampusu university je několik internetových kaváren.

Pokud pojedete do Manipalu v období od začátku června do konce července, připravte si s sebou zásobu nepromokavých věcí a deštník, protože v tomto období je v Indii období dešťů, obzvláště v Manipalu. Je samozřejmě možné si veškeré věci, které potřebujete, zakoupit v některém z místních obchodů (a mnohem levněji, než je tomu u nás).

Určitě, jak už jsem zmínila, si v období od června do srpna nezapomeňte deštník, pláštěnku, prostě cokoliv, co vás ochrání před nepřetržitým deštěm, a nějaké stolní hry (karty, člověče apod.). Pokud chcete po ukončení praxe cestovat, určit si nezapomeňte vzít cestovního průvodce. V tomto případě doporučuji si s sebou vzít i antimalarika, alespoň pro případ, že by jste se nemohli dostat hned do nemocnice. Nebezpečí malárie opravdu nepodceňujte, neříkám, že máte 3 měsíce jíst antimalarika, ale alespoň dodržujte jinou prevenci, jako jsou repetenty, spaní v moskytiéře nebo alespoň „repetent do zásuvky“ All out, který celkem celkem dobře funguje. Repetenty doporučuji koupit až na místě. Malárie není legrace, berte na vědomí, že se nacházíte v oblasti s největším výskytem malárie v celé Indii, a za mého pobytu onemocněli dva studenti z Francie…….

Pro mne to byla vynikající zkušenost. Měla jsem možnost poznat i jinou stránku indické kultury, tedy nejen tu, co znáte ze stránek časopisů… V tomto prostředí jsem se musela naučit respektovat kulturu a v jejich mezích spolupracovat se spoustou místních lidí, jelikož jsem měla práci většinou v terénu, tak bylo třeba se obrnit velkou trpělivostí, která ne vždy vedla k zaslouženému cíli. Dále je přínosem zlepšení jazykových schopností, nejen angličtiny ale i dalších jazyků, jako je němčina nebo francouzština.

Jak jsem již zmínila, zpočátku byla organizace trošičku zmatená, ale během pobytu jsem byla se spoluprácí s IAESTE MIT velmi spokojená. Její členové mi vždy vyšli vstříct.