Sao Bernardo do Campo, jihozáopadní předměstí megaměsta Sao Paulo, stát Sao Paulo.

Sao Bernardo do Campo je asi 900 tisícové předměstí Sao Paula, situováno v jeho jihozápadní části. Samotné město je položeno ve výšce 800m.n.m zhruba asi 40km vzdušnou čarou od Atlatského oceánu, což dělá počasí v Sao Bernardu (a vlastně i Sao Paulu) dosti proměnlivé s průměrnými ročními teplotami kolem 24°C, četnými mlhami a deštěm.
Sao Bernardo je turisticky dosti nezajímavé, šedé a průmyslové město, jehož hlavní výhoda je blízké a dobré spojení s centrem Sao Paula pomocí MHD.
V současné době je Sao Bernardo nazýváno jako hlavní město automobilového průmyslu Brazílie, jelikož zde sídlí a vyrábějí společnosti jako Volkswagen, Ford, Scania, Toyota, Mercedes-Benz a Land Rover.
Tak jako Sao Paulo, tak i jeho jižní předměstí je kompletně zamořené smogem a sužované problémy s každodenními dopravními zácpami. Městká doprava zde funguje dobře, tedy až na to, že na většině zastávkách (kromě terminálů) nejsou vyznačeny čísla linek a jízdní řády pravděpodobně ani neexistují. V Sao Paulu se pak nacházejí dvě mezinárodní letiště, z nichž nejdůležitější je letiště Guarulhos, situované asi 30km severně od Sao Paula. Spojení s letištěm je dobré, pomocí autobusů.

Okolí Sao Paula je mírně zvlněné, na východě a severu hornaté, zhruba asi 40km vzdušnou čarou vzdálené od nejbližšího pobřeží (ve skutečnosti je vzdálenost více než dvojnásobná, jelikož je třeba překonat hornaté pásmo a z výšky 700-800m.n.m klesnout na hladinu moře). Na pobřežích tropický les nazývaný Mata Atlantica (původní les jehož převážná část byla v minulosti zničena za účelem zůrodňování okloní půdy).
Jelikož ze Sao Paula odjíždí téměř všechny autobusy do nejrůznějších koutů země, tak možnosti výletů jsou dosti různorodé. Je možné navštívit jak horské prostředí s možností horského trekingu, tak nádherné tropické pláže, které lze nalést na celém pobřeží Brazílie (zvlášť doporučuji pláže na sever od Sao Paula).

Centro Universitário da FEI, Department of Mechanical Engineering.

FEM simulace tváření hliníkových profilů, jejíž výsledky sloužily jako okrajové podmínky pro výzkum a experimenty s tvářením hlinikových plátů pomocí creepu. Samostatný projekt. Pracovní doba od 9:00-18:00 (v podstatě ale volná pracovní doba).

700$R, příjem dostačující na pokrytí ubytování, stravy a výdajů spojené s cestou do zaměstnání a zpět. Pro zábavu a cestování je nutné si přivézt vlastní úspory. Pro cestování o víkendech (čtvrtek večer až pondělí ráno), noční život a čtrnáctidenní cestování po Brazílii.Po skončení mojí praxe jsem potřeboval asi 35000Kč z vlastní kapsy.

Angličtina na běžné komunikativní úrovni pro práci a komunikaci s ostatními praktikanty, kolegy ze zaměstnání, kamarády a známými. Pro běžný život jsou však základy portugalštiny více než doporučené. Většina lidí v běžném životě anglicky nemluví, včetně dost velké části studentů na univerzitách.V podstatě stejná situace jako pro cizince v ČR. S dobrou znalostí španělštiny se dá vystačit, se špatnou potom přežít (přežil jsem:)).

Ubytování bylo zařízeno místní pobočkou IAESTE v domě hostitelské rodiny společně s další IAESTE praktikantkou z Portugalska. Já jsem potom sdílel pokoj se členem rodiny a v podstatě se jednalo pouze o postel. Nic víc jsem ani nepotřeboval, jelikož jsem se doma vyskytoval pouze po večerech. Za tuto formu ubytování jsem platil 400$R (zhruba asi 3800Kč v době mého pobytu), včetně internetu, snídaně a večeře (a jídlo bylo famózní…).
Ubytování bylo vzdáleno asi 40minut kombinací chůze a autobus od mého pracoviště. Jako alternativu bylo také možné použít pohodlnější kombinace trolejbus a autobus, což však zvyšovalo náklady na dopravu dvojnásobně a na čase moc neušetřilo.
Bohužel nikdo z mé hostitelské rodiny nemluvil anglicky, takže komunikace někdy vedla na primitivní dorozumívací metody. Kromě toho se také dal využít můj tlumočník, moje spolubydlíci z Portugalska :).

Na letišti jsem byl očekáván šoférém taxi, které bylo zařízeno místní pobočkou IAESTE. Byl jsem vyzvednut společně s dalším praktikantem z Itálie, který přilétal ve stejný den jako já. Díky tomu, že jsem sdíleli jedno taxi, museli jsme každý platil za tento transfer 100$R (cena podivná při uvážení, že cestoval-li bych sám, cena za transfer by byla 130$R).
Setkání s ostatními praktikatni bylo každý den, jelikož jsem bydlel s praktikantkou z Portugalska, která měla navíc praxi ve stejné firmě jako já. Dále jsem pak sdílel kancelář s dalším IAESTE praktikantem z Itálie.
Další setkání s ostatními praktikanty bylo možné každou středu, kdy byla organizována setkání v baru v centru Sao Paula místní pobočkou IAESTE. Další možnost jak poznat další praktikanty bylo pomocí společných zájezdů, které byly organizovány dobrovolníky z IAESTE (v době mého pobytu Rio de Janeiro a Ouro Preto). Kromě svých IAESTE kolegů ze zaměstnání jsem byl také ve styku s dalšími IAESTE praktikanty pomocí emailů a google group, kterou jsme založili po prvním společném tripu do Ria, a která sloužila pro plánování dalších společných víkendů, setkání a party…
Celkem jsem během svého pobytu potkal asi 60 IAESTE praktikantů (asi 9 lidí mělo stáž v Sao Paulu, či jeho předměstí, dost velká většina pak v nedalekém univerzitním měste Campinas, dále Belo Horizonte či Ouro Preto).

Během svého pobytu jsem potkal většinou IAESTE praktikanty, sem tam někoho z AIESECu (asi tak dva-Taiwan a Kolumbie).

Sport: Přímo na univerzitě krytý bazén, hřiště pro atletiku a fotbalové hřiště.
Kultura: Možnosti obrovské! Samotné Sao Bernardo nic moc, avšak možnosti Sao Paula jsou obrovské, a ne nadarmo se o tom to městě mluví jako o hlavním městě Brazíle v oblasti kultury a ekonomiky… kluby nejrůznějších žánrů, muzea, galerie, koncerty, restaurace. Nutno se ale připravit také na odpovídající ceny, které mohou být za zábavu až 2-3x vyšší než mimo SP.

Stravování během dne proběhlo v menze společně s dalšími zaměstnanci katedry a profesory. Stravování je formou bufetu (self service), kde si vytvoříte vlastní talíř z různých druhů příloh (rýže, fazole, těstoviny, omáčky, nepřeberné množství zeleniny, hranolky, nejméně čtyři druhy masa, saláty…) a platíte za hmotnost vámi vytvořeného talíře. Průměrná porce pak vycházela zhruba na 5-7$R. O snídaně, které se většinou skládali z toustového chleba, sýra, zeleniny, či "ztuženého kondenzovaného mléka" (brazilská specialita) jsem se starat nemusel, stejně jako o večeře, jelikož byly součástí mého nájmu.
Tradiční brazilská specialita je samozřejmě rýže a fazole. Najdete to kdekoliv a je to jakýsi základ talíře, pak samozřejmě kuřecí a hovězí maso (vepřové pozřídku). V Sao Paulu jsou pak samozřejmě další specialitou italské těstoviny připravované na nejrůznější způsoby a pizza (za zmínku pak stojí sladká pizza se skořicí a banány), což je dáno vysokým procentem potomků italských imigrantů ve městě. Dála doporučiji ochutnat "churrasco" což je grilované maso, připravované pouze se solí, bez koření. Samotnou specialitou Brazílie je pak nepřeberné množství levného ovoce, zejména pak saláty a džusy vyráběné přimo z čerstvého ovoce (0.3l asi 3$R). Pro Sao Paulo je pak dále také typická japonská kuchyně díky vysokému počtu japonských imigrantů (největší japonská komunita na světě žijící mimo japonské ostrovy).
Samotnou kapitolou jsou pak místní nápoje. Národní pálenka připravovaná fermentací z cukrové třitiny se nazývá Cachasa a slouží k přípravě brazislkého koktejlu Caipirnha (Cachasa, cukr, rozmačkane limetky či jiné ovoce a led), doporučuji ochutnat :). V případě nedostatku cachasi je možné použít vodku, čím se dostane další magická substance nazývaná Caipirosca. Nutno podotknout, že litrová flaška této pálenky je extremně levná (brand 51 asi 4-5$R za 965ml :))

21.století, tj.internet, skype, ICQ, SMS, i pošta v Brazílii funguje…

Základy portugalštiny nejsou na škodu, či dobrá úroveň španělštiny se hodí, ale není nutná. Já jsem do Brazílie odjížděl pouze s angličtinou a základy španělštiny a dále s portugalským slovníkem.
Jelikož Sao Paulo není příliž bezpečné město, tak je dobré nenosit příliš velkou hotovost a cenností při sobě. V případě problémů se potom nebránit.

Když napíšu portugalský slovník, tak vás asi urazím jelikož to je samozřejmost pro každého, takže alespoň toto: Lonely Planet Guide, opalovací krém, deštník či nepromokavou bundu, teplé oblečení, stejně jako oblečení do léta, peníze na zábavu a cestování, a hlavně špetku trpělivosti!

V první řadě jsem poznal novou a nádhernou zemi jižní ameriky, její kulturu, naučil se něco ze základů portugalštiny nezbytnou pro přežití, poznal nové lidi z celého světa, ochutnal život ve třetím největším městě na světe mající skoro dvojnásobně více obyvatel než celá ČR, neztratil se a přežil.
Co se týká mého profesního života, tak jsem se naučil používat nový software a poznal fungování katedry z obrácené strany.

Dobrá. Zařídila ubytování a v podstatě byla schopná odpovědět na pár otázek, které jsem na ní měl v průběhu svého pobytu. Ostatní ale musíte řešit sami, včetně registrace víza, ačkoliv je na stránkách IAESTE Brazil slibováno, že budete mít k dispozici místního, portugalsky mluvícího studenta. Proto více doporučuji navázat kontakt s místními a požádat je o doprovod na Federální Policii, kde musíte víza zeregistrovat, jelikož všechny formuláře a veškerá, celkem zdlouhavá administrativa je v portugalštině. Na druhou stranu jsem kromě ubytování a otázek kde najít Federální Policii v Sao Paulu nic od IAESTE nepotřeboval a spíše se snažil řešit další problémy s kolegy v práci či dalšími IAESTE praktikanty.