Internship Feedback

Uveřejněné zprávy z praxí neprošly ani jazykovou ani textovou úpravou. Proto, prosím, omluvte chybějící „hacky a carky“, stylistické a gramatické nedokonalosti textů.

ing. Lukáš Gerla, VŠB-TU Ostrava,

ročník 5.

Informace o zemi

Lokalizace místa

Portugalsko se rozkládá v jihozápadní Evropě na Pyrenejském (Iberském) poloostrově, a to na ploše 92 390 km2. Je to nejzápadnější země celého evropského kontinentu. Na pevnině hraničí portugalský stát se Španělskem, z východu a jihu je omýván Atlantským oceánem. Součástí země je také skupinka ostrovů Madeira (797 km2) a souostroví Azory (Açores) - 2355 km2 ležící v Atlantském oceánu, cca 1500 km od hlavního města Lisabonu.

Město

Založení Lisabonu se připisuje Féničanům; jméno Lisabon vzniklo pravděpodobně zkomolením fénického názvu Alise-Ussubuna (Ulisipo), později římského Olisipo.
V nadvládě nad městem se vystřídali Římané, Alani, Svévové a především Vizigóti. Mauři je drželi v l. 716 - 1147; pro Portugalce je dobyl hrabě Afonso Henriques, pozdější král Alfons I. Za vlády Alfonse III. se stal hlavním městem.
Největší rozkvět nastal v 15. a 16. st., v době velkých námořních objevů a výbojů.
Zemětřesení v r. 1755 Lisabon téměř zničilo. Díky prozíravosti státního sekretáře krále Josefa I., Sebastiă Josého de Carvalho e Melo, pozdějšího markýze de Pombal, se podařilo město rychle obnovit. Malomyslný král Joăo III. požádal o radu jednoho ze svých šlechticů a budoucí markýz de Pombal odpověděl energicky: "Mrtvé odklidíme a živým dáme práci". Po katastrofě vyrostl Lisabon nový a krásnější, že ho Alexandr von Humboldt zařadil spolu s Prahou a Neapolí k nejkrásnějším městům světa.Tehdy dostalo svůj dnešní, v podstatě klasicistní ráz. Střídmé linie obytných domů, široké pravoúhlé třídy, to je nynější Dolní čtvrť u přístavu.
Lisabon se rozrůstá hlavně v severovýchodní části, kde vznikají nová sídliště a čtvrti. Mezinárodní letiště je důležitým bodem pro spojení mezi Evropou a Amerikou. Přístav je jedním z hlavních námořních uzlů v Evropě, jeho zařízení se táhnou 30 km podél Teja (od Algésu do Sacavému). V této části města vyrostly také průmyslové komplexy, jako jsou rafinérie ropy, cementárny, hutě, továrny na zpracování korku, chladírenská zařízení rybáren a velká obilní sila.
Na levém břehu řeky Tejo vyrostly loděnice se suchými doky i pro největší tankové lodě. Z přístavu pro osobní lodní dopravu vyplouvají lodě do západní Afriky, jižní Ameriky a do Středomoří. Živý rybářský přístav leží na pravém břehu Teja, nedaleko jeho ústí.