Kanada je federativní konstituční monarchie, v jejímž čele stojí britská královna, kterou v Ottawě zastupuje generální guvernér/ka. Vnitřní uspořádání země je analogické k USA a sestává z deseti provincií a tří teritorií. Jednou z provincií na středozápadě je právě Alberta s hlavním městem Edmontonem. Tato část Kanady se vyznačuje typickým kontinentálním klimatem s dlouhými tuhými zimami a nepříliš dlouhými mírnými léty. Jestliže teplota překračuje +30 °C průměrně jen dva dny v roce, tak se drží pod -20 °C průměrně 41 dní v roce a teploty kolem -30 °C nebo -35 °C jsou zcela běžné.

Edmonton vznikl na přelomu 18. a 19. století jako přirozené centrum obchodu a zemědělské výroby. Na konci 19. století přinesla zlatá horečka impuls k přerodu nevelkého městečka v město, které se v roce 1905 stalo hlavním městem provincie. Objev ropy v okolí města a počátek její těžby ve 40. a 50. letech 20. století předznamenal obrovský rozvoj průmyslu a rozkvět města, jehož populace v současnosti čítá cca 1,1 milionu obyvatel (metropolitan area).

Navzdory překotnému růstu se podařilo dodržet velkorysý urbanistický plán, který dal městu dostatek vnitřního prostoru, množství zeleně a parků, čímž se Edmonton poněkud vymyká obvyklé podobě velkoměst Severní Ameriky. Jedinečnou oázou přírody je také údolí North Saskatchewan River, která městem protéká. Obyvatelé tato místa po celý rok rádi využívají ke sportování (cyklistika, jogging, v zimě běžky) nebo třeba piknikování.

Obyvatelé Edmontonu jsou převážně přistěhovalci z Evropy a jejich potomci, hlavně Irové, Britové, Němci, Ukrajinci, Poláci, Rusové a další. Velmi silná je populace přistěhovalců ze zemí východní a jihovýchodní Asie, původem Číňanů, Vietnamců, Korejců, Filipínců, Thajců, Malajaců a mnoha dalších národů.

Poloha Edmontonu ležícího v nekonečných prériích nenabízí tak široké možnosti výletů, na jaké jsme zvyklí například v Česku, ale přesto lze v okolí města nalézt několik národních parků s divokou faunou, krásnými jezery nebo vykopávkami fosilií. Při několikadenních výletech se lze podívat do Calgary, projet Rocky Mountains, navštívit známá centra zimních sportů Jasper a Banff nebo se projít po ledovcích. Co by kamenem dohodil - podle kanadských měřítek ovšem - a jen jedno časové pásmo vzdálená je Britská Kolumbie, a v ní jedinečná metropole Vancouver, pobřeží Pacifiku, nespočet fjordů, divoký Vancouver Island a další.

Do Edmontonu jsem přijel na pozvání University of Alberta.

Jako vědecký pracovník jsem na Department of Agricultural, Food and Nutritional Science pracoval na projektu syntézy a studia vlastností nových lipidů.

Plat, který jsem od zaměstnavatele dostával, byl pouze zlomek platu obvyklého na dané pozici a pokrýval sotva nejnutnější náklady na skromný život. Celková bilance cesty do Edmontonu byla záporná.

Zaměstnavatelem byla požadována znalost angličtiny na alespoň střední úrovni.

Zaměstnavatel ubytování nezajišťoval, proto jsem si jej musel zajistit sám. To však v Kanadě není žádný problém, neboť trh s nájemným bydlením zde funguje velmi dobře. Bydlel jsem ve společně pronajatém bytě se třemi třemi oddělenými pokoji, společným obývacím pokojem s balkónem, kuchyní s jídelnou, koupelnou, toaletou a komorou. V suterénu domu byla k dispozici prádelna s několika pračkami a sušičkami prádla. Tento prostorný byt se nacházel ve třetím patře menšího činžovního domu, ve velmi klidné lokalitě, vzdálené asi 10 minut pěšky od university. Měsíční nájemné za jeden pokoj činil včetně všech poplatků a vysokorychlostní internetové přípojky cca $400 (~8000 Kč), což je na místní poměry relativně levné.

Z předchozí doby jsem měl v Edmontonu již několik dobrých přátel, kteří mi zde velmi pomohli. Přivezli/odvezli mě z/na letiště, pomohli se stěhováním a zařízením bytu, seznámili s dalšími zajímavými lidmi, ukázali společenský život a život na universitě atp. Jejich pomoci si cením o to více, neboť zástupkyně IAESTE na universitě se ozvala až po několika měsících mého života v Edmontonu. Tato osoba však byla záhy vyměněna a její nástupkyně se již maximálně snažila nově příchozím pomáhat a se všemi přítomnými pořádat výlety a jiné společné akce.

Drtivá většina mých kolegů v práci byla Nekanaďanů. Na to bylo třeba si zvyknout a přizpůsobit se jejich kulturním odlišnostem, jakož i vhodně prezentovat kulturu českou a evropskou.

Venkovní sporty v Edmonontu je velmi snadné provozovat, hustá síť cyklistických stezek v ulicích i v přírodě je příhodná pro cyklistiku nebo jogging. Lyžaři na běžkách mohou v zimní sezóně využívat stopy udržované přímo ve městě. Je také poměrně snadné nalézt ve svém okolí fitnesscentrum s posilovnou.

Co jsem však velmi postrádal, to byl plavecký bazén. Kromě aquaparků s tobogány nebo malých bazénků pro organizované cvičení starších dam se dá smočit snad jen doma ve vaně. University of Alberta sice má řadu vlastních sportovišť, jejich využití mimo výuku je však pro návštěvníky obtížné.

Ve městě se nachází několik málo divadel, výborná filharmonie a také poměrně často přijíždějí hostující soubory nebo umělci.

Společné stravování je v Kanadě prakticky neznámé. Místo menz nebo kantýn lze na universitě nalézt jen fastfoodové bufety - sice snad všech známých řetězců, ale nabízející pouze jídlo nevalné nutriční hodnoty. Je tedy zvykem, že si lidé nosí z domu v typických krabičkách jídlo, které v čase oběda společně a rádi konzumují. Může to být nějaký domácí teplý pokrm, sendvič nebo salát.

Základním zdrojem potravin jsou velké supermarkety, kde lze pořídit všechny myslitelné základní suroviny (kanadsko)americké kuchyně. Výborné jsou také menší "národní" obchody, kde lze pořídit importované potraviny charakteristické pro tu každou národní kuchyni. Pro Čecha se tak brzy po příjezdu stane nutností pravidelná návštěva německých a italských samoobsluh, a zvláště také německé pekárny.

Restaurace nabízející místní kuchyni připravují typicky především steaky a burgery, ale pestrost národností přítomných v Edmontonu se odráží také v obrovské nabídce národních restaurací a restaurací s fusion cuisine. Pro zdejší obyvatele je typické, že druhy navštěvovaných restuarací pečlivě střídají a užívají si v každé toho nejlepšího. Stravování v restauracích je relativně drahé, takže jejich návštěvy s kanadskými přáteli jsou vždy k nějaké konkrétní příležitosti a spíše slavnostní.

Internet (i pevná telefonní linka) patří k samozřejmému vybavení každé domácnosti, proto se hodí přijet vybavený notebookem. Lze sice používat i počítače na univerzitě, ale je třeba zdůraznit, že v Kanadě, stejně jako v USA, se na tyto počítače pohlíží jako na určené k striktně pracovním účelům. Pevná linka je výhodná pro místní hovory a hovory po Kanadě a USA, ty jsou často bezplatné. Pro hovory do Evropy je účelné používat Skype, prostřednictvím kterého se dá volat po celém světě za zlomek nákladů ve srovnání s telefonem. Mobilní sítě GSM pokrývají pokrývají všechny hustě obydlené oblasti Kanady, jen je nutné mít tří- nebo čtyřpásmový telefon. Ceny roamingu v Kanadě v poslední době razantně poklesly, takže není vůbec výhodné (pro textování a občasné hovory) kupovat místní SIM kartu. Předplacené karty zde navíc neumožňují mezinárodní volání nebo mezinárodní SMS. Proto lze jen doporučit nechat si a používat českou nebo jakoukoliv jinou evropskou SIM.

Nebát se a vyhrát.

Řidičský průkaz, kreditní karty, nějaké peníze, dobrou náladu a usměv na rty.

Své znalosti jsem prohloubil v míře, jakou jsem přibližně předpokládal. Schopnosti komunikace a řešení tzv. životních situací jsem však zdokonalil ještě podstatně více.

Spolupráce s kanadskou pobočkou IAESTE při vyřizování formalit před odjezdem byla vynikající.