Praxi jsem vykonával přímo v Ulaanbaataru, což je hlavní město Mongolska, na MUST (Mongolian University of Science and Technolgy). Mongolsko je nejméně obydlenou zemí Asie. Na velké rozloze 1.566.500km2 žije zhruba 3.000.000 obyvatel, z čehož kolem 800.000 v Ulaanbaataru a jeho okolí.

Jak již bylo zmíněno je to hlavní město Mongolska. Dnešní podobu Ulaanbaataru nejlépe charakterizuje obrovský historický skok, který země za posledních zhruba sto let udělala - jde o kuriózní směs betonových továren, jednotvárných oprýskaných paneláků, nových obytných domů, starých chrámů a tradičních jurtovišť. Ulaanbaatar původně vznikl jako kočovná klášterní rezidence bogdgégena, podobu jurt měly původně i chrámové objekty. Jurty se stády dobytka se dodnes nacházejí hned za městem. Dobrý výhled na město, ležící v údolí řeky Túl, je z rozpadajícího se památníku revoluce a internacionálního přátelství se Sovětským svazem DZAJSAN na kopci nad městem.
Na prohlídku Ulaanbaataru bohatě stačí 3-4 dny. Jeho hlavní atrakcí je buddhistický Klášter Gandan (Gangantegčinlen chíd) jeden z několika dřívějších městských klášterů, sloužících též jako rezidence při návštěvách dalajlámů. Zde se jako v jediném mongolském chrámu konaly bohoslužby i v letech socialismu. Sem byly soustředěny staré rukopisy a další církevní předměty z klášterů zničených komunisty. Zajímavé jsou i Klášter Daščojlin a chrám Geser.
V Ulaanbaataru je možno navštívit i řadu zajímavých muzeí:
MUZEUM DĚJIN PŘÍRODY (Bajgalín túchín mudzej), kde jsou mimo jiné vykopávky koster proslulých mongolských dinosaurů
MUZEUM NÁRODNÍCH DĚJIN (Ündesní túchín mudzej)
MUZEUM DĚJIN NÁBOŽENSTVÍ (Šašny túchín mudzej)
MUZEUM LOVECKÝCH TROFEJÍ (An agnúryn mudzej)
MUZEUM VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (Dürslech urlagín mudzej, zvané též Dzanabadzarovo muzeum) s rozsáhlou sbírkou starého buddhistického umění a moderních budovatelských obrazů socialistického realismu.

Severní část Mongolska je zalesněna tajgou, západní je hornatá, na jihu se rozkládá poušť Gobi, kdežto východní část pokrývají nekonečné stepi. Vysoká průměrná nadmořská výška (1560 m/m ) určuje velké rozdíly teplot mezi létem a zimou a dnem a nocí, ale také rychlé změny počasí. Jeden den může být slunečno a 30°C, druhý zataženo a 15°C. Mongolsko má velmi suché podnebí, takže většinou je slunečno, ovšem velmi prašno. Časový posun vůči letnímu SEČ je +7 hodin
V Mongolsku se rozlučte s myšlenkou že stihnete projet všechno, neboť vhledem k jeho rozloze a počtu obyvatel a minimálně rozvinuté silniční síti to je nemožné.Většina silnic v Mongolsku jsou jen prašné cesty. Základní volba zní buď severozápadní Mongolsko (hory Altaje, jezero Chövsgöl a okolí), nebo jižní Mongolsko (poušť Gobi, turistická základna Mandach a okolí). Při cestách do odlehlejších částí země počítejte s dostatečnou časovou rezervou. Mezi některými městy funguje autobusová doprava. Vlaky jezdí pouze mezi Erdenetem, Darhanem, Ulaanbaatarem a dále směrem do Pekingu. Vlak jezdí většinou 1x denně.
Nejjednodušší a dle mého názoru nejlepší způsob cestování, pronájem terénního auta i s řidičem, GAZ (pro 4 osoby), nebo UVAZ (van pro 6 osob). Cena za pronájem je 50USD + benzín. Nás stál pronájem vanu na 5 dní a 1700km 450 USD, další výdaje pro každého byly 35USD za ubytování, jídlo, jízdu na velbloudech a koních, vstup do národního parku. Pronájem a naplánování cesty je možné v některé z mnoha cestovních kanceláří (je třeba dobře vybrat, neboť se liší nejen cenou ale i kvalitou poskytovaných služeb). V cestovní kanceláři je také možné rovnou zajistit ubytování během cesty (4 - 25UDS / noc v jurtě) a najmout nezbytného tlumočníka. Velmi dobré reference mohu poskytnout na agenturu UB Guesthouse (http://www.ubguest.com) a Ger to Ger projekt (www.gertoger.com). Kontakt na další agentury lze získat v turistických informacích na poště.
Další výlety, které jsme absolvovali a které můžu doporučit jsou do Harhorinu (lze autobusem), národního parku Hustai a dalších národních parků poblíž Ulaanbaataru, nejznámější místo je Želví skála (Turtle rock). Na většinu výletů je nutné si zajistit auto s řidičem.

Mongolian University of Science & Techlology, Power Engineering School, Departmen of Electrical Energy, nově zrekonstruovaná laboratoř elektrických pohonů vybavená automatizačním systémem ZAT Příbram.

Práce na automatizačním systému od firmy ZAT Příbram a programování ve vizualizačním softwaru INTouch.

Finanční ohodnocení bylo dostatečné vzhledem k místním poměrům a nákladům na bydlení a stravování. Pokud se rozhodnete jet na nějaké výlety tak musíte počítat s vlastními penězi, plat 100USD měsíčně stačí doopravdy na základní pobyt v Ulaanbaataru a to bez navštěvování dražších restaurací, případně konzumace piva (1 až 2 USD za 0,5 litru).

Angličtina, případně se hodí také ruština.

Ubytování bylo zajištěno Mongolským IAESTE na vysokoškolských kolejích. Toto ubytování bylo na velmi vysoké úrovni. Bydleli jsme na odděleném patře kde bydleli i další zahraniční studenti, kteří byli v Ulánbátaru IAESTE praxi. Cena ubytování byla 40 USD za měsíc.

Naše situace byla trochu specifická ve srovnání s ostatními, jelikož jsme měli naší praxi dohodnutou přes naší katedru s jejich katedrou a převážně se o nás starala vedoucí jejich katedry. Ta nás také čekala na letišti a vzala na dva výlety. Kontakt se Saranthujou (vedoucí mongolského IAESTE) byl problematický, v kanceláři se vyskytovala sporadicky, na druhou stranu ani od ostatních studentů jsem nezaznamenal nějaké závažné nedostatky či problémy.
Od IAESTE jsme pro všechny praktikanty, kteří jeli na výlet do Gobi (6 lidí) dostali příspěvek na dopravu 350 USD, dále byla organizována jedna společná večeře.

Jelikož někteří další praktikanti bydleli na stejném patře, tak byl kontakt s nimi velmi častý (společné obědy a večeře). Pokud někdo bydlel sám na jiné koleji tak jsme na něj získali kontakt od IAESTE.

Téměř žádné.

Stravoval se lze buď v takzvaných fast foodech čili malých bistrech s jednoduchym jídelním lístkem (guláš s rýží, maso se zeleninou a rýží, mongolské polévky, mleté maso s rýží ...), cena se pohybuje kolem 1 USD. Větší a různorodější nabídku jídel pak naleznete v čínských, indický, thajských, mexických atd. restauracích, velmi vysoká úroveň, cena za jídlo 4-8 USD. V Mongolsku se konzumuje velké množství masa, většinou hovězí, skopové, jehněčí. Jiné druhy masa nejsou příliš rozšířené.
Není problém nakoupit jídlo v supermarketu, nebo nějakém obchůdku a vařit v bytě. Ovšem ne všechny ubytovací zařízení které jsem viděl měli tak dobře vybavenou kuchyň jako náš byt. Občas kuchyň chyběla a jednalo se jen o pokoj se sociálním zařízením.

Možnost komunikace s ČR byla bezproblémová, jednak jsme měli přístup na internet ve škole v laboratoři, dále nebyl ani problém zajit do některé z místních internetových kaváren. Doporučuji zakoupit místní SIM kartu, operátor MobiCom nabízí simku Mobistudent která platí 2 měsíce. Cena volání a smsek je podobná jako v ČR. Na poště lze uskotečnit mezinárodní hovor, podmínky ani cenu neznám.

Je vhodné se pokusit sehnat 3 měsíční vízum v ČR, my jsme potřebný dokument po asi pěti urgencích nakonec dostali. Platit za prodloužení víza je zbytečně drahé.
Dále bych doporučil bych si sebou nebrat moc věcí a potřebné věci si koupit v místním Department storu, nebo na trhu (Black market). Ceny čínského značkového i neznačkového textilu a obuvi jsou velmi nízké (bunda Columbia s nepromokavou membránou a fleeskou za 600Kč). Vyhnete se problému s váhovým limitem (20kg) při zpáteční cestě.
Rozhodně se vyplatí kontaktovat další zahraniční studenty, případně získat nějaké mongolské přátele a případné výlety plánovat dohromady. Jednak to vyjde levněji a jedna se podělíte o informace kam a s jakou agenturou se vyplatí jet.

Určitě nezapomenou na očkováni, a to především na očkování proti žloutence a břišnímu tyfu. Nemusíte se potom bát dat si nějaké jídlo v místních restauracích, které ne vždy oplývají čistotou. Dále bych doporučil vzít si vlastní spacák, při spaní v jurtě sice dostanete deku, ale ne vždy čistou a za povlečení je příplatek. Cokoliv zapomenete tak není problém na místě koupit, Mongolsko je sice rozvojová země, ale je velký rozdíl být v Ulaanbaataru a ve zbytku Mongolska.

--

IAESTE v Mongolsku není příliš velká organizace, její vedoucí Saranthuja má zároveň jiné funkce na universitě, takže je občas problematické jí sehnat. Dále jsem se setkal se 2 studenty, kteří měli k IAESTE nějaký vztah a občas se o praktikanty starají. Celkově nás v našem termínu bylo v celém Mongolsku bylo asi 15 praktikantů.
S IAESTE jsme příliš nekomunikovali, všechny výlety jsme měli naplánované s našimi profesory, nebo jsme je zařizovali sami s dalšími praktikanty.