Castelo Branco je menší městečko s asi 40 tisíci obyvateli. Nachází se u řeky Tejo ve středním Portugalsku, 220 km od Lisabonu, 230 km od Porta, 70 km od španělských hranic.

Živé městečko se spoustami obchůdků, kavárniček, restaurací a barů. Hezké Městské zahrady, zbytky hradu a středověké centrum se strmými úzkými uličkami a bílými typickými domečky. Z kulturního vyžití je tam jedno kino s jedním filmem na jeden týden, dále pak knihovna, kterou jsem párkrát využila a byla zadarmo, několik galerií a muzeí. Podařilo se mi objevit jen jedno e-café, ale příjemné a vždy tam bylo volno.

Město je trošku odtrhnuté, dalo by se říci, že spíš na venkově. Další větší městečka: Covilha (70 km), Coimbra-univerzitní město (150 km), Portalegre (80 km). Ale není to daleko do nejvyššího pohoří Sierra d´Estrella-určitě stojí za výlet. Dále pak koupání v tzv. "praia fluival" - jsou vypsány v místním průvodci. Já jsem měla k dispozici vlastní služební auto (abych se dostala do práce-mobilní kanceláře jsme měli v blízkosti stavby a z dosahu veřejné dopravy), které jsem mohla využívat i ve volném čase, což bylo samozřejmě perfektní. Jinak meziměstská doprava autobusem, orientačně cena za lístek do Lisabonu - okolo 10 euro.

Ferrovias - jedna ze dvou hlavních firem (v rámci Portugalska) zabývajícími se výstavbou, modernizací a rekonstrukcí železnic. Celkem má asi 260 zaměstnanců. z nichž někteří pracují na fixním místě a jiní se stěhují za projekty. Firma na mě udělala výborný dojem, byla jsem se podívat v její základně v Lisabonu, kde byli všichni milí, přístup k člověku velice přátelský.

Přes den-pomocné práce v kanceláři-rýsování v Autocadu, jednoduché výpočty (například výkopů).
Přes noc-sledování vlastních prací a procesů (výkopy, betonáž, vrtání pilot, pokládání a rovnání kolejí) probíhajících na stavbě-jednalo se o rekonstukci stoletého železničního tunelu, kde v noci nejezdí vlaky, proto práce probíhaly výhradně v noci.

Finanční ohodnocení nadstandartní-základní plat 600 euro/měsíc plus příspěvek zaměstnavatele na jídlo - asi 5 euro/den. Navíc bydlení hradila také firma a provoz auta též. Takže supr.

Angličtina bohužel nebyla úplně dostačující, protože jí tam ovládalo jen málo lidí. Kdybych uměla nebo alespoň dobře rozuměla portugalsky, bylo by to daleko přínosnější-mohla bych se zúčastňovat meetingů a schůzek, které samozřejmě kvůli mě nikdo nevedl v angličtině.

Ubytování jsem měla zajištěné firmou-první dva týdny v hotelu (vyšší kategorie, se snídaní), než se vyřešil nedostatek postelí v pronajatém bytě, který jsem pak sdílela se 3 dalšími portugalskými kolegyněmi. Měla jsem vlastní pokojík, jinak samozřejmě k dispozici kuchyň a koupelnu.

Na letišti v Lisabonu mě vyzvedla šéfka personálního oddělení firmy, která mě i rovnou odvezla do Castela Branca.
Jinak zřejmě už bylo po sezóně, neboť žádný program už nebyl, všechno se odehrálo v červnu, něco ještě v červenci. Z IAESTE jsem nikoho nepotkala. Podařilo se mi ale kontaktovat 3 další praktikanty a setkat se s nimi.

Z vlastní iniciativy se mi podařilo se zkontaktovat s Rakušankou a Holanďanem, se kterými jsme si udělali společný výlet na jih Portugalska do Algarve. Bylo to skvělé, určitě doporučuji navštívit!

Přímo v Castelu Brancu bylo pár galerií a muzeí, jedno kino a divadlo, které ale nehrálo. Při výletech do ostatních měst to bylo samozřejmě pestřejší.

Portugalci hodně jedí ryby, jakby ne, když jsou přímořský stát. Hodně jsem se stravovala v restauracích-s kolegy jsme chodili na obědy. Jako samozřejmost se vždycky dává jako předkrm bílé pečivo s máslem a olivami (nejlépe černými). Polévky jsou podobné našim omáčkám. Po obědě se vždy pije silné maličké černé kafe a když jsem si objednala kávu s mlíkem, ptali se mě proč-to prý se pije ráno nebo spíš odpoledne na svačinku s nějakým pečivkem.

Příležitostně jsem se v práci dostala na internet, mohla jsem též nějak rozumně volat z práce do ČR. Jinak jsem chodila do Cyber-Café. A na telefonování je dobré pořídit si třeba kartu Mundi-za 5 euro asi na 20 minut.

Toto je příliš obecné, když tak si s případnými následníky ráda popovídám.

Slovník, průvodci, upomínkové předměty z ČR, bundu-protože i v Portugalsku může být zima a pršet.

Náhled do fungování firmy-organizace práce, spolupracování, hierarchie. Po odborné stránce: zúčastnění se (spíše pasivně) vlastních prací na stavbě, aplikace znalostí ze školních lavic v praxi.
Jinak osobně si nejvíc cením pronikání do jiných oblastí a do jiných životů

Během pobytu jsem s nimi do kontaktu nepřišla. Ale našli výbornou firmu, takže spokojenost. I když bych očekávala trochu větší angažovanost, nebo aspoň zájem. Ale to se zřejmě odehrávalo na začátku léta