Lebanon, Beiruth

Po válečném bombardování bylo město téměř kompletně zničeno. Nyní je vybudováno nové centrum Down Town a také okolí prošlo výraznou rekonstrukcí. Na mnoha místech se stále pracuje. Za dobu mého pobytu vybuchly tři bomby ve čtvrtích Hizballáhu. Časté jsou také atentáty na významné politické osobnosti, ten nejznámější se odehrál v únoru roku 2005 - atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího v západním Bejrútu u hotelu St. George.

V průběhu stáže nebylo nutné zdržovat se v rizikových oblastech a tak mi větší starosti působila veřejná doprava. Nejběžnější způsob dopravy je zde servis - něco jako taxi, které si člověk stopne na ulici. Řidič ale zastavuje pokaždé, když vidí dalšího případného pasažéra a pokud tento má podobnou cestu, nastoupí si. Cena se odvíjí od délky trasy. Jeden servis je 2.000L.L. tzn. například: nastoupíte-li uprostřed ulice Hamra a potřebujete na Sodeco square -tam se nacházela má firma - platíte tuto částku. Je dobré se na ceně dohodnout předem, obzvláště vypadáte-li jako cizinec. Druhá možnost je použít místní autobus, který ovšem ani zdaleka nepřipomíná evropskou hromadnou dopravu. Cena je 1.000L.L., neexistují zde však žádné zastávky či jízdní řády. Je možné najít plánek s čísly linek a jejich trasy. Ty jsou ale jen orientační, žádná pravidla se zde příliš nedodržují. Také jsou zde velice časté dopravní nehody. Osobně jsem byla ve dvou a není to nic příjemného. Nikdo se tím ale příliž nezaobírá - zkrátka se jede dál. Studenti mohou využívat univerzitní nemocnici, která je v těsné blízkosti AUB.

Nedaleko jsou také menší obchody kde můžete koupit vše co potřebujete. Linka číslo 2) jede k většímu supermarketu Spinneys achrafieh.

V noci je všude živo. Noční život je zde o mnoho dražší než v Praze, zato ale každou chvíli narazíte na happy hour a pro dívky je často alkohol zdarma.

Téměř každý víkend byl nějaký výlet. Pokud je hodně lidí, vyjde pronájem autobusu s řidičem v celku levně. Průměrně jsme platili za celý den na osobu okolo 17.000L.L.
Členové iaeste Libanon se střídali tak, aby pro nás bylo možné poznat Libanon a nejen jeho hlavní město.
Příroda je krásná, osobně jsem si zamilovala hlavně místa s cedrovými lesy a vesnice vysoko v horách.

Moje firma se nacházela nedaleko náměstí Sodeco. Od AUB je to přibližně 10-15 minut autem(servis)/autobusem. Záleží na dopravě, okolo páté hodiny to může být i půl hodina. Nejlevnější způsob je dojít někam poblíž ulice Hamra a počkat si na autobus číslo 4. Obvykle je to menší dodávka a jako jedna z málo linek tohoto typu bývá skutečně označena číslem.

Na svou spolešnost jsem měla opravdu štěstí. Myslím si, že ze všech iaeste studentů jsem měla jednu z nejlepších zkušeností. Byla jsem mile přijata do kolektivu a cítila jsem se jako člen týmu. Každý den jsem obědvala s týmem designerů a prostředí tam bylo skutečně přátelské. Jako jedna z mála iaeste stážistů jsem mohla nosit do práce neformální oblečení (kraťasy, krátkou sukni, atd.)

Hned první den jsem dostala možnost vybrat si, na jakém projektu budu pracovat. Podle toho, jestli se chci naučit něco nového, či pracovat na něčem co už znám. Má firma se zabývá novými médii a tak jsem si mohla vyzkoušet vše, co studuji v současné době. Pracovala jsem na skutečných projektech. Ne jen tak něco do šuplíku.

V Libanonu je vše dražší než v Praze. Vystačila jsem si, ale víc než jeden drink v hospodě si dát nemůžete a letenku to nepokryje. Byla jsem ale na každém společném výletu, což si myslím, že stálo za to.

Před odjezdem jsem uměla anglicky minimálně. V Libanonu všichni mluví plynně anglicky a francouzsky a tak není těžké se rychle zlepšit. Po dvou týdnech už člověk mluví anglicky jako všichni. Nějaká ta chyba v časech nikomu nevadí. Všichni jsou tam vstřícní a pomáhají jak to jde.

Ubytování bylo zajištěno na Americké univerzitě v Beirutu. Jako jediná jsem ale měla ubytování placené z jiné univerzity. Přesto jsem bydlela na kolejích se všemi ostatními. Pokoje byly po dvou, bez problémů se dá zařídit lednice na pokoj. V každé místnosti je také klimatizace a zamykatelná skříň.

Do Beirutu jsem přiletěla jako jedna z prvních. Na letišti mě očekával jeden ze členů IAESTE a protože vše kolem mobilních telefonů je v Libanonu velice komplikované, vystáli jsme frontu na odblokování mého mobilu, abych mohla používat roaming, případně si mohla pořídit libanonské telefonní číslo.
Jak už jsem se zmínila výše, každý víkend byl společný výlet a často jsme chodili společně do klubů nebo barů. Všichni se o nás úžasně starali, až jsem si někdy přála alespoň jeden den klidu. Nechtěla jsem ale něco prošvihnout. Dověděli jsme se spoustu věcí o Libanonu, o přírodě, architektuře i politické situaci. Dokonce jsme na mé přání měli několik lekcí arabštiny.

Osobně jsem trávila více času s místními lidmi než s ostatními studenty, přesto si ale myslím, že jsme si ale byli hodně blízcí. Pořádali jsme si různé mezinárodní večeře a podobně. Už máme naplánováno několik cest, jak se všichni navštívíme. Příští měsíc to bude například Berlín. Je úžasné, kde všude po světě se teď můžu díky nim podívat.

Americká univerzita má nejkrásnější kampus, jaký bych si dokázala představit. Ke komplexu patří také bazén, pláž, posilovna a různá hřiště snad na všechny sporty. Kulturních možností je v Libanonu tolik, že není šance to za dva měsíce všechno stihnout. Jsem si jistá, že se tam musím někdy vrátit a dohnat co jsem nestihla.

Hned první ulice nad hlavní bránou univerzity se jmenuje Bliss street. Je to jedna z mála ulic v Libanonu, co má nějaký název a známá je jídlem. Přes den zde jedí studenti a přes noc lidé vracející se z barů a klubů. Tady se nikdy nezavírá.

Na univerzitě si zřídíte účet a pak máte wifi v celém kampusu. Je tam ale hodně nízký limit na data. Tak je lepší vše dělat až po 11 hodině večer, kdy už se to do limitu nepočítá. Samozřejmě má každý internet ve své firmě. Minuta z českého čísla do Čech mě stála u O2 56CZK. Příchozí hovor o deset korun méně.

Užijte si to! Nebude se vám chtít vrátit do Čech. A nepijte vodu z kohoutku a v restauraci ani jinde si nedávejte nic s ledem (bývá z vody z kohoutku) - to co se děje potom vážně nechcete zažít.

- něco na žaludek,
- Becherovku nebo jiný český alkohol - za to vás budou milovat,
- na univerzitě není nádobí a vážně je tam všechno drahé, pokud chcete vařit - rozhodně nádobí
- v klubech se musí dodržovat dresscode - holky šaty a podpatky, kluci košile a slušné kalhoty

Moje angličtina je lepší o dvě stě procent. Mám teď kamarády po celém světě a konečně se nebojím cestovat sama. Moje portfolio je plné věcí pro světoznámé firmy jako je ChupaChups, Mentos a Cadillac. Naučila jsem se dělat webdesign a spoustu dalších věcí jsem si mohla vyzkoušet.

Nedovedu si představit, že by se o nás mohli starat lépe.