Malta leží v srdci Středozemního moře, blízko severního pobřeží Afriky a jen 100 km od Sicílie. Souostroví je členem britského společenství národů. Maltština patří do rodiny semických jazyků. Je tedy příbuzná s arabštinou a hebrejšťinou, ale objevují se v ní i prvky z italštiny a angličtiny. Druhým oficiálním jazykem je právě angličtina, s jejíž znalostí je možné se dorozumět téměř všude. Maltské souostroví se skládá z Malty, Goza, Comina a několika menších neobydlených ostrovů. Hlavním městem a administrativním centrem je Valletta.

I s pouhými cca 400 tisíci obyvateli se Malta vyznačuje jednou z největších hustot osídlení mezi evropskými státy, což se projevuje hlavně v silnicích, které jsou vysoce frekventované.
Nejhustěji obydlená je severovýchodní část ostrova, kde se kolem metropole Valletty rozprostírá několik měst, která zde tvoří jakousi aglomeraci a jsou na sebe nalepena tak, že hranici mezi nimi lze rozeznat pouze podle nápisů na cedulích. V této aglomeraci jsme byli ubytováni a všichni praktikanti zde také pracovali.
Den po mém příjezdu byl na Maltě a Gozu zaveden autobusový systém hromadné dopravy zprostředkovaný společností ARRIVA. Jedná se o celkem moderní klimatizované (někdy až "překlimatizované") autobusy, které staví na značených zastávkách s jízdními řády. Vzhledem k vysoké frekventovanosti silnic a častým zácpám je třeba počítat s faktem, že cestování autobusem není zrovna nejrychlejší a často je i nespolehlivé. Jelikož se ale jedná o nejlevější a nejdostupnější způsob dopravy, člověk si časem zvykne.

Směrem na jih a na západ od Valletty zástavba řídne, obce jsou zřetelně ohraničeny a některé oblasti jsou prakticky pusté. Pláže a letoviska jsou soustředěny v drtivé většině na severu ostrova, jih si dosud zachovává zdání panenské přírody. Mimo pláží a Valletty na ostrově Malta rozhodně stojí navštívit jeskynní útvary v Blue Grottu, útesy v Dingli, rybářský trh v Marsaxlokk či původní hlavní město Mdinu.
Ostrov Gozo je svojí rozlohou asi čtvrtinový hlavnímu ostrovu Malta. Ostrov, dosažitelný lodí nebo helikoptérou, si zachovává svůj prostý charakter. Působí jakýmsi venkovským a ospalým dojmem. Určitě stojí za návštěvu, kvůli jeho prehistorickým i novodobějším památkám a překrásným přírodním scenériím.
Mezi Maltou a Gozem leží malinký ostrůvek Comino. Zde se nachází jeden hotel, hrstka stálých obyvatel a nejsou zde žádné silnice. Turistickou atrakcí ostrova je tzv. Blue Lagoon, kam se dá dostat lodí.

Ministry for Resources and Rural Affairs, Floriana
Project Design & Implementation Department

Společně s dalším irským praktikantem jsem pracoval na oddělení výstavby, kde jsme byli umístěni do vlastní klimatizované kanceláře. Tým architektů z oddělení se v době mé praxe zabýval rozvojem solární energie na Maltě. Já a můj irský kolega jsme fungovali jako "pomocná projekční síla" tohoto dlouhodobějšího projektu, který řešil rozmístění solárních panelů na ploché střechy převážně základních a středních škol. Konkrétní pracovní náplní bylo analyzovat prostorové možnosti jednotlivých střešních ploch. Našemi podklady byly většinou situační výkresy ze starších projektových dokumentací, ze kterých jsme zjišťovali plochy střech využitelné pro tento účel (tj. plocha střechy redukovaná o předpisové vzdálenosti od atik, střešních prostupů, zásobníků vody a dalších instalačních zařízení; o zastíněné oblasti a manipulační plochy, atd.). Často bylo nutné vše ověřit místním šetřením přímo v objektu, kterých jsme se několikrát také účastnili. Tato analýza dále sloužila k rozhodnutí, zda je střecha vhodná pro umístění fotovoltaických panelů.
Přestože se jednalo určitě o zajímavý projekt, praxe ve mě zanechala celkově spíše negativní dojem. Měli jsme sice celkem hezkou klimatizovanou kancelář, ovšem bez počítačů. Museli jsme si tedy každý den nosit vlastní notebooky, a pracovat na vlastním softwaru (používal jsem ovšem pouze studenskou verzi Autocadu a MS Office). V celém patře nebyl přístup na internet. Nejvíce mě ovšem zklamala spolupráce s naším nadřízeným, který zahraničním studentům moc nedůvěřoval a který v dělbě práce preferoval spíše maltské praktikanty. Takže se celkem dost často stávalo, že i když celé oddělení mělo práce dostatek, my jsme třeba i celé dny seděli v naší kanceláři a neměli co dělat.

Můj plat byl slíbených 155 Euro týdně. Peníze jsem dostal průběžně ve formě tří šeků, které se daly v jakékoliv bance směnit na hotovost. Z částky byla vždy odečtena ještě desetiprocentní daň. Když člověk rozumně utrácel, příjem byl dle mého názoru dostačující na vyžití (ubytování, potraviny, sem tam nějaký výlet, či párty ve městě). Pokud bych měl praxi hodnotit celkově z finanční stránky, ze svého jsem si musel hradit dopravu na Maltu, pojištění a další platby před odjezdem. Je ovšem nutné počítat s tím, že některé větší náklady (např. platba za první měsíc ubytování) jsou vyžadovány hned pro příjezdu, tj. před obdržením první výplaty.

Komunikativní znalost anglického jazyka v práci. Ve městě angličtina také stačí, jelikož snad všichni malťané tento jazyk velmi slušně ovládají.

Všichni praktikanti byli ubytováni v hostelu Kappara View Appartments. Toto ubytování nám zajistili členové IAESTE Malta. Jednalo se o hezký hostel na hlavním tahu Triq Mikiel Anton Vassalli. Praktikanti pracující na univerzitě mohli docházet pěšky. Já jsem jezdil do Floriany autobusem nebo na kole. Nejbližší skalnatá pláž Sliema Beach byla vzdálena cca 25 minut pěšky. Na křižovatku s nejbližší zastávkou to bylo cca 10 minut pěšky, poblíž se nacházel i menší obchod s potravinami. Supermarket v San Gwannu byl vzdálen asi 20 minut.
Všechny apartmány v hostelu byly dvoulůžkové a zahrnovaly obývací pokoj spojený s kuchyňkou, ložnici, koupelnu se záchodem a většinou i balkón. K dispozici byl i větrák. Cena ubytování byla 250 Euro na osobu na měsíc. Pokud ale někdo chtěl apartmán sám pro sebe, platil 400 Euro. Přičemž praktikant mohl být ubytován pouze s praktikantem, a pokud byl někdo lichý, což byl asi dvě třetiny mého pobytu můj případ, mohl využívat apartmán sám pro sebe za 250 Euro. V ceně bylo i připojení k wifi.

Vyzvednutí na letišti bylo pro všechny praktikanty zajištěno členy maltského IAESTE. Členové nám v průběhu pobytu posílali pozvánky na různé události, které se na Maltě konají a kterých se účastní oni a další zahraniční praktikanti či studenti. Několikrát pro nás i nějakou akci zorganizovali (např. výlet na ostrov Comino, či kulturní večer ve Vallettě). Ohledně péče o praktikanty si rozhodně nemůžu na nic stěžovat.

Spíše než se studenty jsem se setkával s obyvateli našeho hostelu, což byli většinou také studující praktikanti, s členy IAESTE a jejich maltskými přáteli. Skoro každý večer jsme se setkávali na střeše našeho hostelu, kde jsme se při lahvince vína nebo plechovce piva kochali úžasným výhledem na město. O víkendech jsme odtud občas vyráželi do barů a klubů ve městě. Společně jsme také plánovali výlety a různé další akce.

Jak jsem již zmínil, pěšky se dá dostat pouze na skalnatou Sliema Beach, která není tak turisticky obléhaná jako písčité pláže. Na písčitou pláž (např. Golden Bay) cesta autobusem trvá necelou hodinu. Kromě plavání jsem chodil i běhat po promenádě nebo hrát fotbal s Malťany. Na začátku pobytu jsem si přes internetovou inzerci obstaral kolo, na kterém jsem jezdil do práce či na menší projížďky. Na celodenní výlety bylo přes léto velké horko. Pokud dostanete stejný nápad, musím upozornit na jízdu vlevo a dost šílené jízdní zvyky maltských řidičů.
Na Maltě se během letních měsíců koná spousta fiestů, které jsou většinou doprovázeny hudebním představením, průvodem a ohňostroji. Osobně jsem navštívil asi jeden z největších fiestů v Mostě. Občas jsem zašli i do moderní čtvrti Paceville do kina. Hodně menších kulturních akcí se odehrává ve Vallettě.

Stravoval jsem se výhradně v apartmánu, kde jsem si sám vařil. Ve městě bylo hodně tzv. Pastizzerií, což bych přirovnal k jakémusi maltskému rychlému občerstvení. Sortiment těchto pouličních "fast foodů" nabízel např. plátek pizzy, zapečené rolky, ale také nápoje.

S domovem jsem komunikoval výhradně přes internet, na který jsem byl přes wifi připojen v hostelu.

Pro komunikaci na Maltě je dobré si koupit maltskou SIM kartu, která mě přišla na 10 euro + kredit. Pro cestování hromadnou dopravou si rozhodně hned po příjezdu ve Vallettě zařiďte maltské ID. Obstarání trvá cca týden, je k němu potřeba pouze cestovní pas a vše je zcela zdarma. Budete moci jezdit za sníženou cenu jízdného. Já osobně jsem si přes maltskou inzerci sehnal starší horské kolo. Toto ovšem z důvodu velmi frekventovaných silnic a odlišných jízdních zvyků doporučuji pouze opravdovým dobrodruhům.

Rozhodně notebook (potřeboval jsem ho i v práci), redukci do elektriky (stejné zásuvky jako v Británii), opalovací krém (pro začátek s vyšším faktorem), prostředky na boj s komáry (elektrický odpuzovač, sprej, atd.), potápěcí brýle a šnorchl

Největším přínosem bylo procvičení si komunikace v angličtině. Po profesní stránce jsem se na praxi příliš nezdokonalil.

Já osobně hodnotím na jedničku.