Istanbul, ubytování bylo v podstatě nedaleko centra dění v části Maslak (evropská část),
pracovala jsem ale v asijské části - Sarigazi.

Historické části města jsou velmi krásné, rozhodně doporučuji navštívit Sultanahmet,
Kadiköy, Karaköy, Bešiktaš, za nočním životem a nákupy je nejlepší pak Taksim a Istiklal
Caddesi.

Výlety jsou rohodně možné, ne jen po Istanbulu (tam by bylo výletů samo o sobě až nad
hlavu), ale určitě stojí za shlédnutí i jiná města jako Izmir, Ephesus, oblast Cappadocia,
Antalya (hlavně pro koupání a opalování se). Co se týče koupání, tak je rovněž možné jít na
pláž v Istanbulu - na Princess Islands nebo Kilyos beach, ale musíte počítat s tím, že se za
vstup platí a samotné holky by se tam moc potulovat neměly, hlavně ne blonďaté, jelikož
velmi rychle upoutávají pozornost, lepší je být v doprovodu nějakých známých kluků. Voda
taky zrovna nejčistší není a plavat příliš daleko od břehu není povoleno. Pro lepší pláže prý
má člověk jet na jih - již výše zmíněná Antalya (to znamená asi takových 7 hodin cesty z
Istanbulu ).

Cagla Mühendislik a.s.

Naučit se co nejvíce ohledně chodu podniku - postupně jsem si prošla a naučila jsem se
všechny programy, co ve firmě pro statické navrhování a inženýrské kreslení používají -
takové jako AutoCad, StaadPro, Tekla Structures a rovněž jsem se podívala na staveniště.

750 TL (1 TL = 10 českých korun) - dostačující, ale člověk by snesl i více, bylo to tak na
přežití, pokud moc nehýříte a snažíte se najít ty nejlevnější alternativy.

Byla požadovaná výborná angličtina, rozhodně bych o své angličtině neřekla, že je výborná,
ale po zkušenostech z Istanbulu, tak na místní poměry byla výborná až moc :-D.

Ubytování mě stálo 200 TL/měsíc a bylo zajištěno organizací IAESTE, jednalo se o
ubytování na koleji, která byla úděsná - malinkatý pokojík pro 4 lidi, žádná kuchyňka, ani
společná na chodbě. Příliš praktické rovněž není to, že koleje jsou pro dívky a chlapce
separované a neexistuje možnost, aby se holka dostala do chlapeckých a naopak, takže
zapomeňte na jakékoli sledování filmů či provádění jiných akcí po večerech i přes den s
přáteli jiného pohlaví. Příchod dívek po 23. hodině byl obvykle taky komplikovaný, ale nebyl
nemožný, jen jste museli projít přes vrátnici, kde si ověřovali, zda tam vůbec bydlíte, kluci s
tímto problém nikdy neměli :-). Pokud chce člověk jiné ubytování, jako privát, či změnit
kolej, tak to jde, ale potřebuje pomoc od nějakého turka, nejlíp z IAESTE, hlavně ho k tomu
musí často nutit a opakovat svou prosbu, jelikož s nimi je někdy potíž (příjdou mi celkem
líní), ale nakonec vám vyjdou vstříc, každopádně privát bude stát o něco víc - dá se sehnat tak
od 300 TL/měsíc, dle mých zkušeností.

Na autobusové nádraží mě přišli vyzvednout členové IAESTE organizace, což jsou vlastně
všechno studenti a vzali mě na kolej, vše mi platili, takže to nebyl problém se tam nějak
dostat. Do práce se mnou rovněž první den šel jeden z členů a vše mi popsal, ukázal a se
mnou vyřídil, takže to bylo taky super. Program je rovněž nabídnut členy IAESTE, ale
jelikož, dle mého názoru, turci nejsou zrovna nejlepší organizátoři, tak to obvykle nedopadlo
tak, jak jsem si představovala, takže jsem pak radši volila vlastní program. Jinak co se týče
náplní programu - pořádali se různé okružní jízdy po historických částech města, mezinárodní
večer, opékání, víkendové párty, návštěva lázní byla v plánu, výlety do jiných měst,...problém
byl ale někdy sehnat dostatečné množství lidí, tak se výlety někdy třeba nekonaly a pak už ta
výše zmíněná organizace, hlavně u večerních akcí.

Bylo umožněno, na různých akcích nebo taky přímo na koleji, i když někdy vázla
informovanost a to tak, že nám nebylo hned řečeno, že někdo nový přijel, když bydlel na jiné
koleji či na privátu a pak se stávalo, že jste se s tím "novým" potkali až po měsíci, či tak.

Sportovní možnosti jsou nulové, 7 týdnů jsem hledala park na běhání, který by byl volně
dostupný a nepodařilo se mi to, jediná možnost je nepoužívat eskalátory, ale klasické schody
a pak se dá plavat na pláži (viz výše - musí se za to platit a voda není zrovna nejčistší).
Kulturní možnosti - pořád se tu něco děje a hlavně v Istanbulu je plno památek, takže o to
nouze není (např. Aya Sofya, Modrá mešita a plno jiných mešit, Grand Bazar,...). Rovněž pokud si chce člověk něco koupit, tak je vTurecku na správném místě - vše je opravdu hodně
levné, hlavně když navštívíte místní trhy a smlouváte s místními prodejci ;-)!

Výborný je Iskender Kebab (stojí tak v průměru 10 TL), pak všechny ostatní druhy kebabů
člověk najde skoro všude i za 2 TL a nají se z toho, jinak je dobrá Pide (různé druhy - sýrová,
bramborová nebo s masem), Simit (pečivo, vypadající jako preclík), který se prodává všude
na ulici, ze sladkostí je typická Baklava (listové těsto - strašně sladké) a pak Delights (takové
želatinové bonbóny, celkem to jde), dále je typická jogurtová polévka, která mi hodně
chutnala. Jinak jsem se stravovala v práci, kde nám vařila jedna paní a co pro mě bylo
nezvyklé, tak že turci jí ke každému chodu kus chleba - tzn. nejdříve polívka + chleba, pak
druhé + chleba, a pak teprve příloha + chleba (někdy ještě s kečupem), jo a brambory
používají spíše jako zeleninu než přílohu, proto je zcela normální, že vám do kebabu strčí
hranolky nebo k bramborovému guláši budete mít posléze ještě těstoviny. Do polívky místo
magi dávají citron a skoro pořád pijí černý čaj. Typický nealko nápoj je Ayran (takový tekutý
slaný jogurt) a alko - Raki (chutná to po anýzu). Člověk by měl rovněž zkusit jejich typickou
snídani, při které se opravdu nacpe, přes sýry, opékanou slaninu, vajíčka, sezamovou omáčku,
olivy, zeleninu až po med a marmelády, k tomu ještě různé druhy pečiva (housky, Lavas -
tenký chléb, Börek - bulka s masem,...).

Internet jsem měla na koleji, bylo možné se připojit přes wifi (možnost připojení se v "celém"
areálu koleje) nebo kabel (možnost připojení se v počítačové místnosti), mně osobně připojení
přes wifi nefungovalo a problém jsem měla i s připojením přes kabel, přesto, že přípojek na
internet bylo v počítačové místnosti kolem 20, fungovaly obvykle maximálně 2, takže pro
mne bylo připojení k internetu obvykle dost problematické. V práci jsem se bez problémů
připojit mohla, jen zas byly blokované některé stránky, takže opět to nebylo ideální. Co se
týče pošty, tak pohledy, co jsem posílala domů, došly bez problému do jednoho týdne, avšak
dopis, který mi posílali z domu, mi vůbec nedošel, nevím, kde se stala chyba. Co se týče
volání, tak jsem si koupila tureckou sim kartu - po 14 dnech vám ale zablokují mobil (prý
ochrana proti teroristickému útoku), takže máte 2 možnosti - sehnat si turecký mobil nebo si
odblokovat ten svůj pro tureckou síť (prý to stojí ale plno peněz, i když ke konci mého pobytu
se povídalo zas to, že to je prý levné, jen to déle trvá, takže nevím kde je pravda, já měla
nakonec půjčený mobil od kolegy z práce).

Určitě se připravit na to, že ubytování na koleji není nic moc, prodejci jsou obvykle dost
otravní a hluční, pořád se vás na něco ptají, pokud jste cizinec, na tržištích musíte všude
smlouvat cenu, aby jste zboží zbytečně nepřeplatili, všude je pořád plno lidí a taky aut,
dopravní zácpy jsou na denním pořádku a řidiči zrovna nerespektují pravidla, dostat se z
jednoho kouta na druhý trvá věčnost, turci nejsou moc dobří organizátoři a taky nemají moc
smysl pro dochvilnost, ale jsou vřelí a nápomocní.

Potvrzení o studiu, díky tomu budete mít ohodně levnější dopravu - je nutné ho mít v
angličtině, po příjezdu si jej necháte přeložit cca za 15 TL do turečtiny a pak si vyřidíte Akbil
- studentský měsíčník.

Bylo to vynikající, jelikož jsem se ve firmě hlavně učila, takže měla pro mě praxe velký
význam, hlavně tedy v poznání nových programů. Rovněž spolupráce s kolegy ve firmě byla
fajn, i když mnozí neuměli anglicky, ale obvykle se snažili se se mnou nějakým způsobem
dorozumět, šéfové anglicky uměli a byli mi rovněž vždy nápomocni.      

Spolupráce s Iaeste členy byla na dobré úrovni, všichni se snažili vám nějak pomoc.