Coleraine, 5 km od severního pobřeží, univerzita i bydlení bylo mimo město, 30 minut chůzí do centra

Asi 25 tisíc obyvatel, menší nepříliš historické centrum s řadou obchodů, kousek od centra supermarket Tesco, výhodné dopravní spojení, protože tam jezdí jak autobusy, tak i vlaky (což je ve Severním Irsku spíše výjimčné).

Okolí Coleraine je velmi hezké, zvláště díky blízkému a velmi krásnému pobřeží Atlantského ocaánu. Pěšky případně vlakem se dá dostat do dvou malých přímořských městeček (Portstewart a Portush) a na okolní pláže. Teplota Atlantiku sice ke koupání nevybízela, ale procházky po pláži rozhodně stály za to. Nedaleko Coleraine je také velmi známý severoirský přírodní úkaz Giant's Causeway, oblíbené místo výletníků, stejně jako nedaleký provazový most, Bushmills distilery, Danluce Castle nebo Castlerock. Hodinu pak trvá cesta vlakem do Derry , dvě hodiny cesta do hlavního města Severního Irska Belfastu.

University of Ulster, Coleraine Campus, Biomedical Sciences Research Institute, špičkové výzkumné pracoviště v oblasti biomedicíny, molekulární biologie, etc., otevřené před dvěma lety ve zcela nově vybavené budově. Sen každého vědce :)

Vytváření excelovských tabulek, soupisy jedlotlivých přístrojů v laboratořích, hledání jejich skutečného využití společně s lidmi, kteří na nich pracovali, zpracovávání operating procedures, work instructions, pravidel jednotlivých laborek, vytvoření vzorových laboratory folders.

Plat byl vyplácene týdně, ve výši 180 liber (asi 10 liber z toho jde na zdravotní pojištění), výše naprosto dostačující k pokrytí ubytování (50 liber týdně), výletů i společenského života.

Angličtina excellent. Problém je v tom, že i když máte pocit, že na naše poměry mluvíte velmi slušnou angličtinou, v Irsku vám to tak prostě nepřipadne. Na začátku jsem pořádně nerozuměla já jim, ani oni mě, časem to bylo v pohodě, i když některé jejich slovní obraty jsou pro mě záhadou až dodnes.

Ubytování bylo zajištěno IAESTE NI v univerzitním kampusu, dvě minuty chůze od univerzity. Bydlela jsem v domě se šesti pokoji, 2 toaletami, koupelnami, velkou kuchyní a jídelnou s televizí. Pokoj jsem měla sama pro sebe. Týden před odjezdem jsem se ale musela přestěhovat do jiného domu (potřeba uklidit ten přechozí kvůli začátku semestru), ten byl vybaven stejně, byl o něco menší, což by až tak nevadilo, hlavní problém se pro mě ukázal v tom, že tam bydlelo asi pět studentů z Číny, kteří vařili od rána do večera a vůně (pro mě spíš zápach) jejich jídla byl cítit po celém domě a probouzel mě i v šest ráno přímo v mém pokoji. Je jisté, že čínu si teď hodně dlouho nedám :(

Na letišti mě očekával Neil Martin, ze IAESTE NI a autem mě dovezl až do Coleraine. Tam mě v podstatě "předal" jiné české studentce, která tam již byla na stáži IAESTE dva měsíce, s tím, že my všechno ukáže, dovede mě do práce atd. To bylo pro začátek vše. IAESTE jinak zorganizovalo 4 výlety plus oficiální recepci pro praktikanty a zaměstnavatele a to bylo z jejich strany vše. S praktickými věcmi (jako otevření bankovního účtu, výplata, atd.) mi musel pomáhat zaměstnavatel a jelikož s tím neměl žádné zkušenosti (jelikož jsem byla jeho prvním praktikantem), zabralo nám to docela i čas. Pravděpodobně to však bylo způsobeno i tím, že v Coleraine jsme byli jenom tři praktikanti, a tím pádem tam nikdo z IAESTE NI nebyl, na rozdíl od Belfastu.

V Coleraine jsme byli jenom tři praktikanti, s praktikantkou z ČR jsme dokonce bydlely v jednom domě, což bylo vážně super, stejně jako to, že tam byla déle než já a tím pádem mi spoustu věcí ukázala a poradila co a jak. Společně jsme také podnikaly výlety do blízkého i vzdáleného okolí. Ostatní praktikanty z Belfastu (asi 60) jsme potkávaly pouze na společných výletech a v podstatě bylo těžké se s nimi sezanamovat (samozřejmě až na světlé výjimky), protože všichni bydleli společně a znali se a na nás vždycky koukali ve stylu, kdo vy vlastně jste a kde jste se tu vzali.

V rámci univerzity byla k dispozici tělocvična, fitko, já jsem spíše preferovala volný pohyb po venku, procházky po pláži jsou prostě super. Co se týče kulturního vyžití, v Coleraine nic moc nebylo, v přímořských městečkách už to bylo o něco lepší. My jsme ho ale na druhou stranu zase až tak nevyhledávaly, což byla velká výhoda zejména po stránce finanční. Věřím tomu, že bydlet v Belfastu s ostatními, utratím za kulturní vyžití mnohem mnohem víc.

Na univerzitě byla k dispozici kantýna, jídlo tam ale bylo docela drahé, i když porce se s těmi našemi z menzy nedaly srovnat. Radši jsme si tedy vařily samy doma, z nákupů v Tescu (mimochodem mají tam nejlepší čokoládové muffiny na světě :).

Internet jsem měla k dispozici v práci 24 hodin denně včetně víkendů, taky nebyl problém zavolat mi z ČR do kanceláře. Britskou simku jsem si nekupovala, to mi připadalo celkem zbytčné, sms z Oskara byla pod deset korun.

Připravte se na klidné místo, kde si svůj volný čas budete moci naplánovat tak, jak budete chtít, ale kde se zase až tak moc nepaří (v Belfastu je tomu naopak). Na druhou stranu vám ale studenti z Belfastu budou závidět to moře, co máte skoro za rohem :)

Určitě o něco teplejší oblečení a pláštěnku, přece jen je to Irsko, teplota v létě max. 25°C (a to se letos mluvilo o hodně teplém létě), přesto i riziko spálení je hodně velké (mně se to povedlo asi třikrát), takže nezapomeňte ani na opalovací krém.

Ač jsem na začátku vůbec nevěděla, co od této praxe očekávat, celkový přínos hodnotím skvěle. Prostředí na univerzitě bylo naprosto odlišné od toho, co člověk zná z domova, studenti i já jako praktikant jsme byli bráni jako rovnocenní partneři, když byl nějaký problém, vždy se našel někdo, kdo ho byl se mnou ochoten vyřešit. Ač je můj studijní obor zcela odlišný od toho, čím jsem se tam zabývala (evropská studia a quality assurance na biomedicínském institutu), měla jsem díky své práci možnost mluvit s celou řadou lidí ať už vědců, studentů, techniků, poznat špičková a moderně vybavená pracoviště a naučit se něco o tom, jak vlastně fungují. Dokonce mi byla nabídnuta možnost dlouhodobějšího zaměstnání, nakonec se to ukázalo o něco složitější, než můj šéf očekával, přesto pokud by tahle nabídka přišla, jen těžko bych odmítala.

IAESTE NI mě docela zklamalo, až na čekání na letišti a dvou výletů, kterých jsem se zúčastnila, jsem o něm vůbec neslyšela, pokud se vyskytl nějaký problém, pak musel být řešen přímo se zaměstnavatelem. Ve srovnání s tím, jaký servis poskytujeme praktikantům v ČR, to nebylo nic moc. Na druhou stranu mi to ale až tak nevadilo, přesto jsem očekávala více.