Sever Španělska, Katalánsko, 100km od Barcelony směrem k francouzským hranicím, 50km od pobřeží Středozemního moře.

Girona je cca 80tis. město, ale když v něm žijete, tak vám to ani nepřijde. Protéká jí řeka Onyar, která odděluje historickou část města od té nové. Girona se pyšní monumentální katedrálou a dalšími kostely, malebnými uličkami a pohodovou atmosférou.

Do Pyrenejí to není daleko, pokud máte rádi vysokohorskou turistiku. Jestli dáváte přednost historickým památkám, přijdete si také na své - nespočet vesniček a měst vás uchvátí. Přírodní park Parc Natural de la Zona Volcanica de la Garrotxa byste si neměli nechat ujít.

GMK associats, projekční kancelář

tvorba stavařských výkresů, příprava materiálů pro statické výpočty, statické výpočty

140E/týden, vypláceno měsíčně zpětně; příjem byl dostačující, jak na slušné živobytí, výlety i občasné vyhození si z kopýtka

dobrá angličtina, nejlepší by však byla katalánština, po krátké době ale člověk katalánským zkratkám ve výkresech porozumí

Sdílela jsem 5+1 se třemi místními lidmi, dvě dívky, které mluvily anglicky, a jeden kluk, s kterým jsem si moc nepopovídala. Celkově byl byt velký, ložnice už byly menší, ale to nevadilo, hlavně, že měl každý své vlastní útočiště. Pro Španěly není typické mít centrální rozvod teplé vody, takže sprchování bylo vždycky takový oříšek. Ale v těch vedrech, které tam někdy panovaly, teplá voda nebyla ani tolik potřeba.
Ubytování zajistilo IAESTE, nájemné 175E/měsíc jsem platila přímo svým spolubydlícím.

V Gironě není lokální centrum IAESTE, ale "lovec" byl zajištěný. Co se týkalo vyzvednutí na nádraží, odvedení do práce, vyřešení vzniklých problémů apod. bylo v pořádku. Letní program jsme si ale už zajišťovali sami; bylo nás kolem 12 praktikantů, takže o zábavu nebyla nouze. I když jsme nebydleli pohromadě, ale každý v nějakém bytě, vytvořila se parta kamarádů, kteří spolu chodili pařit, jezdili na výlety atd.

Žádný "erasmáky" nebo studenty vyjíždějící přes Leonarda jsem nepotkala.

Sportovní vyžití bylo dostačující, ale když ještě v půl desatý večer teploměr ukazuje 28°C, tak se vám sportovat ani moc nechce. Běh, kolo, tenis, posilovna, plavecký bazén ... Do kina jsme nechodili, protože filmy jsou z velké části dabovány. Akorát jednou bylo noční promítání a film byl v originále (v angličtině).

Denní režim Španělů je trochu jiný. Kolegové v práci měli společnou snídani po desáté hodině, většinou nějakou obloženou bagetu. Obědvali kolem druhé, buď si přinesli vlastní jídlo (v práci byla mikrovlnka) nebo se šli najíst domů či do restaurace. Večeří až tak v devět hodin nebo později. Když mě spolubydlící viděli večeřet v šest hodin, skoro se mi smáli.
A jaká je španělská kuchyně? Pestrá. Paella, gazpacho, bocadillo ... aspoň tyhle typické věci jsem ochutnala.
Paellu jsem si silácky objednala s mořskými plody. Na talíři jsem tak měla kromě rýže, nějaké té zeleniny i krevety a další mořské potvůrky. Jenže jak to maso dostat z krunýře ven? Nejdřív odlomit část s nožičkama, pak rozloupnout a je to. Jak snadné. Jen mi při tom skoro běhal mráz po zádech :)
Bocadillo s kalamárama bylo vynikající, jen to chtělo ještě kečup.

Za komunikaci s ČR jsem byla strašně vděčná. Chodila jsem na internet na univerzitu, takže odpadly poplatky, kdybych musela chodit do internetové kavárny. Internet byl i v práci, ale ten jsem využívala sporadicky.
Volání Eurotel - Eurotel stálo 30,-Kč za spojení a pak minuta 8,90-Kč. Průměrná cena v internetové kavárně za 10min 0,50-E (ale byly samozrejmě i levnější).

Dejte víc času španělštině než já.

Opalovací krém je jasný. Určitě se neztratí spacák, pokud chcete podnikat nějaké výlety anebo i jenom spát na pláži.

Dokážu se postarat sama o sebe nejenom v Čechách, ale i v zahraničí. Získala jsem nové kamarády, které se mi, doufám, podaří navštívit.
Obohatila jsem si slovník technické angličtiny, zjistila, že Cad má víc možností a konečně jsem viděla, jak to chodí v praxi.

Bohužel nemůžu říct, že to bylo vynikající, ale 80% ji dávám.