Město Santander je hlavním městem provincie Cantabria (Kantábrie) ležící na břehu Atlantického oceánu přibližně uprostřed severního pobřeží Španělska. Na východní straně sousedí s provincií País de Vasco (Baskicko), na straně západní pak s Asturií.

Město není příliš veliké (asi 200 tis. obyvatel), jako MHD zde slouží pouze autobusy. Historických památek tu příliš nenajdete, město totiž postihl velký požár, na náměstí před radnicí však dosud stojí socha diktátora Francisca Franca. Kromě nákupní zóny v centru města se veškeré dění během léta odehrává na místních plážích a přilehlých promenádách.

Krajina je pahorkovitá, pobřeží spíše skalnaté s písčitými plážemi. Na rozdíl od zbytku Španělska je jeho severní část díky deštivějšímu klimatu zelená. Nedaleko města se nachází Safari park Cabarceno, kam jsem se bohužel nestihla dostat, všichni Španělé mi ho ale vřele doporučovali. Navštívila jsem pár historických malebných městeček (Santillana del Mar, Comillas, Potes) i slavné Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Z přírodních krás pak krasové jeskyně Soplao s netypickými krápníky vyskytujícími se pouze tam, národní park Picos de Europa (lze se svézt i kabinkou) - krásné vápencové pohoří s všudypřítomnými pasoucími se kravičkami, ovečkami a koníčky :) a v neposlední řadě Muzeum Altamira, kde lze v současné době zhlédnout bohužel jen již repliku slavné jeskyně s prehistorickými malbami. Samozřejmě nesmím zapomenout na krásné pláže, kterých je v okolí Santanderu spousta.

Universidad de Cantabria, Katedra geotechniky (jen 10 min. pěšky od nejhezčí pláže v Santanderu:)

Práce v laboratoři - konsolidace zemin, zkoušky pevnosti ve smyku (spolupůsobení zemin s geosyntetickými materiály).

740,- Euro/5 týdnů. Příjem byl dostačující na běžné výdaje (strava, ubytování, MHD), výlety po dobu pobytu a autobusovou jízdenku z/do Madridu. Vzhledem ke čtyřhodinové pracovní době bylo finanční ohodnocení vynikající!

Požadována byla výborná znalost angličtiny a znalost španělštiny měla být pouze výhodou. Každý, kdo byl ve Španělsku, jistě ví, že bez španělštiny je život o hodně těžší… Já jsem naštěstí základní znalost španělštiny měla, což mi umožňovalo komunikovat se všemi pracovníky katedry a vůbec se bezproblémově samostatně pohybovat po městě atd. Jinak můj kolega (doktorand) v laboratoři uměl anglicky výborně, takže při práci nebyl žádný problém - jeden den jsme mluvili anglicky, druhý den španělsky a spokojenost byla na obou stranách.

Ubytování bylo zajištěno od IAESTE Santander. Platila jsem 250,- Euro za 5 týdnů. Nakonec jsem bydlela sama v menším starším bytě 3+1 (bez internetu, v obýváku byla televize) celkem daleko od univerzity a od pláže, 15 minut pěšky od vlakového a autobusového nádraží, 20 minut pěšky od centra.

Můj příjezd byl poněkud komplikovaný. Nemohla jsem jet z Madridu plánovaným autobusem, neboť byl již plný, a tak jsem dorazila asi o 2 hodiny později (jela jsem jiným autobusem a přestupovala v Bilbau). Neměla jsem žádný kontakt (kromě emailu) na studentku, která mě měla na nádraží vyzvednout. Telefonní číslo jsem měla pouze na pevnou linku na mého tutora na katedře, kde v sobotu samozřejmě nikdo nebyl. Jela jsem tedy na fakultu, vrátnému vysvětlila, o co jde, a ten mi pomohl. Konec dobrý, všechno dobré. Jen bych ocenila trochu lepší organizaci. Určitě jsem uváděla svoje telefonní číslo do přihlášky, všechny moje "papíry" ale pravděpodobně byly na katedře a ne u lidí z IAESTE, kteří se o praktikanty starají. Co se týče programu pro praktikanty, moc bohatý nebyl. Kromě sledování finále fotbalového EURA se v době mého pobytu žádné společné setkání nekonalo. Byla možnost účastnit se pár jednodenních výletů po okolí, o víkendech ale bohužel v červenci počasí moc nepřálo.

V Santanderu jsme byli celkem asi jen 4 praktikanti. Ostatní pracovali v různých firmách (i mimo Santander, což samozřejmě znamenalo dojíždění) s různou pracovní dobou, takže jsme se moc nevídali. V podstatě jsem se skamarádila jen s jednou praktikantkou z Norska, která bydlela nedaleko mě. Další kamarády jsem pak našla na katedře mezi doktorandy.

O sportovní možnosti jsem se příliš nezajímala, v době prázdnin byla možnost sportovního vyžití na univerzitě jistě velmi omezena. U informačního centra vám na pár hodin zdarma půjčí kolo (zcela obyčejné, většinou ne dobře funkční), takže pokud chcete, můžete si město a pobřeží projet na kole. In-line brusle se mi do kufru nevešly a myslím, že bych je tam ani příliš nevyužila. Co se týče kultury, musím přiznat, že nemám tušení. Vzhledem k letnímu období jsem si vystačila s pláží a několika bary s latinskoamerickou hudbou. Zúčastnila jsem se tanečního kurzu bachaty a občas si šla prostě jen tak zatancovat salsu, merenge,… Možností je, ostatně jako v celém Španělsku, spousta.

Oběd v jídelně stál 6 Euro, polední menu v kavárnách stojí od 8 Eur výše. Vzhledem k mizivé nabídce (samé hranolky) a krátké pracovní době jsem si vařila sama, což vyjde samozřejmě levněji. Ceny potravin v supermarketech jsou přibližně stejné jako u nás. Samozřejmě jsem ochutnala typická španělská jídla (paella, jamón s melounem, kalamáry, krokety, některé sýry,…). Člověk si jen musí zvyknout na posunutý časový režim - ve Španělsku normálně vše začíná a končí zhruba o dvě hodiny déle: začátkem pracovní doby a obědem počínaje, televizními zprávami, večeří a večerkou konče :)

Na univerzitě jsem měla kabinet společně se dvěma doktorandy se svým stolem a počítačem (možnost internetu, tisku,…). S komunikací jsem tak neměla žádné problémy. Také jsem si pořídila španělskou SIM kartu, neboť jsem ve Španělsku zůstávala celé léto.

Zjistit si předem telefonní číslo na studenty z IAESTE ;)

Doklady a peníze do začátku (min. 600 Euro)

Byla to určitě velká životní zkušenost, člověk zjistí, že je schopný se o sebe postarat i v cizině. Samozřejmě jsem během pobytu vylepšila znalost španělštiny a našla spoustu dalších kamarádů nejen ze Španělska. Práce v laboratoři byla také zajímavá, bohužel příliš krátká na to, abych se dostala k vyhodnocení výsledků.

Výrazně mě nepřekvapila (ani příjemně, ani nepříjemně). Určitě by šlo zorganizovat více akcí, při tak malém počtu praktikantů ale chápu, že je to složitější a během prázdnin pro ostatní možná i trochu otrava. Člověk samozřejmě nemůže počítat s tím, že se o něj budou starat jako o malé dítě…