Zůstaňme ve spojení

Partneři IAESTE ČR

skoda


Partneři plus:

logo 

honeywell

faurecia

e4t_logo

strabag

prazdroj

zfengenering

 

abb-logo

 

olympus_symbol_claim_below_larger70mm_rgb_l

 

cgi_logo_color

 

robert_bosch

 

16

 

12_cez

 

WEB_MBtechl

 


Partneři standard

10

 

sony_dadc.eps


WEB_CA

 

commerzbank

 

WEB_ricardo

 

WEB_ittalents

Obrázky z praxí

No images

Zaujaly tě aktivity a činnosti IAESTE? Rád/a by ses aktivně podílel/a na jejich organizování?
Zavítej do sekce Chci se stát členem a najdi si své lokální centrum, kde se začneš realizovat.

Láká tě více pracovat v zahraničí ve svém oboru? Chceš vědět, co vše musíš splnit a jak a kdy se včas zapojit do výměnného programu zahraničních stáží? Pak jdi rovnou na Chci na praxi do zahraničí.

Sháníš skvělé téma bakalářské nebo diplomové práce, za kterou by ses nemusel stydět a se kterou by ses chtěl chlubit ještě pár let po škole? Už hledat nemusíš! Jdi rovnou na Hledám téma diplomky.

Potřebuješ pracovní praxi při studiu? Chceš pracovat ve svém oboru? Jsi po škole a začínáš se teprve poohlížet po nějaké lukrativní práci? Brigády, poloviční pracovní úvazky a práci na trvalý pracovní poměr ... to vše nalezneš na Hledám práci.

Ghana je tak trochu jiná stavařina
Monday, 01 February 2016 00:00

Jaro 2015 mi změnilo život. Byl jsem teprve ve třetím ročníku fakulty stavební na ČVUT, když jsem se rozhodl jet na stáž. Už od prvního ročníku na vysoké škole mi křižovala cestu studentská organizace IAESTE, která pro mne zařizovala seznamovací kurz fakulty stavební. Proto jsem se rozhodl vyjet na stáž s IAESTE. Vybral jsem si Ghanu. Stát na západě Afriky čítající 21 mil. obyvatel s hlavním městem Accra. Moje stáž byla na dva měsíce a začínala v červenci. Zezačátku se mi v hlavě stále honila myšlenka – „Opravdu toto myslíš vážně? Ghana? Je to přece velice nebezpečný stát, někdo tě může unést, smrtelnými nemocemi se to tu jen hemží a tak daleko od domova… 

 Nakonec jsem moc rád, že jsem si vybral stáž, kterou si budu pamatovat celý život. 

Na stáži

GH-2015-0053_SkodaPracoval jsem ve stavební firmě Fekams Construction Ltd, kde jsem se přiučil spoustě věcí. V Ghaně se staví opravdu hodně rozdílně než v České republice, takže jsem čerpal úplně nové zkušenosti. Firma se majoritně zabývala stavbou pozemních komunikací, veřejné kanalizační sítě a výrobou betonových prefabrikátů. Když jsem přijel, poznal jsem mého advisora Felixe. Bylo mu 29 let a jednou do měsíce odlétal dálkově dodělávat svou vysokou školu v Jihoafrické republice. Felix je syn majitele firmy. Dělal zde projektového manažera a prvních pár dní jsem trávil po jeho boku. Předával mi zkušenosti co a jak dělat až jsem jednoho dne dostal skupinu 7 pracovníků a měl jsem s nimi jet na stavbu. Hned jsem poznal, že pracovní morálka zde je na jiné úrovni než doma. Nejraději by pracovali 3 hodiny denně, ale to za mého dozoru nebylo možné.

Dále jsem se zúčastnil mnoha obchodních jednání, kam mě Felix bral jako svého technologického inženýra. Mají zde pěkný zvyk, že po každém jednání chodí všichni na společný neformální oběd, kde se uvolní napjatá atmosféra. Celkově bych moji pracovní zkušenost zhodnotil velice kladně. Měl jsem možnost podívat se do zákulisí velké zahraniční firmy, která prosperovala na africkém trhu, získat vzácné vědomosti a hlavně zkušenosti. 

Aby to nebylo jen o práci, každý víkend jsme někde cestovali. Mohl jsem shlédnout opravdu chudé části hlavního města Ghany – Accry i překrásné paláce majetných občanů. Opravdu mne překvapily sociální rozdíly mezi lidmi. 

GH-2015-0053_koda2Hned první víkend jsem se náhodou ocitl na pralesním grilování. Pořádala jej organizace, která pomáhala nemocným dětem. Potkám v pralese úplně cizí lidi a ti mě hned zvou na pralesní grilování. Tak takto bych mohl vystihnout povahu lidí v Ghaně. 

Další z mých cest bylo do Cape Coast, kde je zapsána část historie této země. Cape Coast Castle patří mezi historické památky UNESCO. Zrovna zde byli na turisty zaměření. Vše bylo na zdejší poměry velice drahé. V této zemi totiž platí, že snad každý běloch musí být bonitní.

 


Další moc krásná místa jsou Akosombo dam a blízké Volta Lake region.

GH-2015-0053_koda3

Opravdu nezapomenutelný byl pro mne výlet do Paga Crocodile Pond, kde jsem měl poprvé v životě možnost pohladit si krokodýla. Bylo jich zde asi 30, a to od opravdových miminek až po 3 metrová stvoření. Zezačátku vypadal opravdu jako kamarád, ale když zbaštil slepici, tak bych se mu k blízkostí čelistí nechtěl dostat.

GH-2015-0053_koda4

Rádi se procházíte ve výškách? Tak to byste měli určitě zavítat do Kakum national park. Měli jsme trochu strach, jelikož se zde asi měsíc před naší návštěvou zřítila lávka. My ale měli štěstí. Vše jsme přežili a odnesli jsme si další zážitek, na který se jen tak nezapomíná.

GH-2015-0053_koda5

Teď ještě trošku z jiné stránky. Ghana, aniž by se to mohlo zdát, není nebezpečný stát. Lidé jsou většinou velmi vstřícní. Stačí se jich na cokoli zeptat a oni s radostí poradí. Mnohokrát se mi stalo, že jsem se někoho optal na cestu a ne, že by mi cesta byla ukázána, nýbrž jsem byl doprovozen až k mému cíli.

90% lidí v Ghaně je silně věřících. Asi i proto zde vládne taková spokojenost a to i u těch nejnižších chudinských vrstev. Každý týden chodí minimálně v neděli do kostela. Ovšem není kostel, jako kostel. V Ghaně se tam hlasitě zpívá, tancuje a spíše než na mši to vypadá na velkolepý koncert. Když si to člověk zažije, přijde mu líto, že to v Čechách není, to bych pak do kostela chodil i doma. 

GH-2015-0053_koda6Ve stručnosti o jídle. Klasickou evropskou kuchyni zde opravdu nečekejte. Čekají vás vesměs velice pálivá jídla. S nadsázkou mohu říci, že pokud narazíte na jídlo, které nepálí, tak není z Ghany. Samozřejmostí zde jsou ryby. Jelikož se jedná o pobřežní stát, je tu mnoho rybářů. Dále se zde hojně využívá kozí maso. Kozy zde potkáte úplně všude. Sladké brambory, rýže, těstoviny, smažené banány to jsou zde typické přílohy. Ale nejoblíbenější místní jídla určitě patří fufu s paprikovou omáčkou. Nevíte co je fufu? Je to utlučená kasawa, plantain nebo cocoyam. Všechny jídla jsou založena na stejném základu – chili papričky. Co zde Evropana určitě překvapí je to, že se zde jí rukou. Tím myslím holou rukou bez příborů. Po nějakém čase si ale zvyknete.

Na co si s největší pravděpodobností nezvyknete je každodenní problém s komáry. Navečer a večer se zde nosí jen dlouhé oblečení i přes to, že je tu kolem 30°C. Pokud nechcete být neustále poštípaní nebo chytit malárii tak se to jiným způsobem řešit nedá. Samozřejmě můžete zkusit repelent, ale není to dlouhodobé řešení. Já jsem měl tolik štěstí, že jsem malárii nechytil. Ovšem pár z mých přátel tuto nemoc dostali. U nás v Evropě je malárie brána jako velice vážná nemoc. Ale v Ghaně je tato nemoc na denním pořádku. Když dostanete malárii tak si čtyři dny poležíte v nemocnici ve velkých horečkách, dostanete antibiotika a do týdne jste v pořádku. Ovšem pokud nezačnete řešit malárii zrovna v počátcích, tak se opravdu jedná o smrtelnou nemoc.

Závěrem bych chtěl dodat, že stáž v Ghaně mi přinesla mnoho. Ať už mnoho nových zkušeností, přátel po celém světě, zážitků na které nikdy nezapomenu a také samostatnost. Už teď se těším, až budu svým dětem vyprávět, že jsem měl jako student možnost vycestovat do světa a já svoji šanci chytil za pačesy a jel jsem. Kdo máte tu možnost, jeďte.

Podrobnější informace a zajímavé příběhy se můžete dozvědět z mého blogu, který jsem tvořil na svých cestách. K nahlédnutí - zbynekskoda.blogspot.cz

Zbyněk Škoda, ČVUT Praha